Na termicky aktivních haldách v česko-polském pohraničí na území Moravskoslezského kraje a Slezského vojvodství dochází k významným emisím prachových částic a plynů. Na prachové částice jsou vázány polycyklické aromatické uhlovodíky, v řadě případů karcinogenní. Proto se vědci z české i polské strany hranice spojili ke společnému dvouletému výzkumu. Periodický monitoring hald na základě sjednocených metod měření a shodných analýz se uskutečnil vůbec poprvé v historii. Dnes vědci v Ostravě zveřejnili výsledky své práce.
Na celkem šesti hořících haldách, nebo-li odvalech, vznikají podle odborníků z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a Hlavního báňského institutu (GIG) v Katovicích převážně klasické plyny, jako je CO2, H2S, a základní uhlovodíky. „Hlavní pozornost byla zaměřena na stanovení polycyklických uhlovodíků, zejména s ohledem na toxicitu a karcinogenitu některých z nich. Naměřené a vyhodnocené výsledky ukázaly příznivou skutečnost. Majoritní zastoupení v plynných i prachových emisích vykazovaly ty méně škodlivé látky, jako např. fenantren a naftalen,“ uvedl docent Václav Dombek z VŠB-TUO, který je odpovědný za vedení projektu.
Nejvíce toxické polyaromatické uhlovodíky (PAU), zejména benzo(a)pyren, se podle vědců v emisích vyskytovaly v prakticky zanedbatelné míře. A to napříč všemi sledovanými haldami – jak na české, tak i na polské straně hranice. Imisní příspěvky PAU vznikajících termickou aktivitou posuzovaných odvalů jsou ve všech obydlených místech řádově nižší než úroveň stávajícího znečištění, tzn. podílejí se na znečištění ovzduší nejvýše jednotkami procent, a to pouze v nejbližším okolí. Ve vzdálenostech od termicky aktivních zón nad zhruba 500 metrů je vliv na úroveň znečištění ovzduší nevýznamný. „K překračování úrovně znečištění, která je povolena platnou legislativou, vlivem termicky aktivních odvalů nedochází,“ konstatoval docent Dombek s tím, že do zahájení projektu vědci nejen neměli tuto jistotu, ale ani společnou metodiku měření a prokazování škodlivin z odvalů.
V hloubi hořících odvalů se teploty běžně dostávají k 800 stupňům Celsia. Na území České republiky se výzkumníci zajímali o ostravsko-karvinský region, kde se nacházejí tři takto termicky aktivní haldy: „Ema“, „Heřmanice“ a „Hedvika“. Na polské straně hranice se výzkum týkal wodzisławského okresu Slezského vojvodství s městy Rydułtowy, Radlin a Pszow. Konkrétně se jednalo o lokality „Charlotta“, „Radlin – Marcel“ a „Wrzosy“.
Na výzkumu pracovali paralelně odborníci v Moravskoslezském kraji a Slezském vojvodství (v rámci řešení projektu financovaného z programu Interreg V-A Česká republika – Polsko).
Češi a Poláci se ke sledování starých hald spojili poprvé před zhruba šesti lety, kdy v terénu i laboratořích prověřili více než 150 směsných vzorků povrchové vrstvy materiálu na deseti odvalech v ČR a na dalších deseti odvalech v Polsku. „Významné na současném projektu je právě zmíněné sjednocení postupů a metod, protože dosud si každý na své straně hranice zkoumal tak trochu podle svého. Teď jsme opravdu jednotní v interpretaci výsledků. Máme jistotu, že víme, co se skutečně děje v haldách na obou stranách hranice, a můžeme směřovat i ke společnému řešení, jak s haldami dále nakládat,“ vysvětlil docent Dombek.
Díky přeshraniční spolupráci jsou dosažené výsledky dostupné pro instituce, občanská sdružení, firmy, samosprávy a státní správu v České republice i Polsku.
(nm)
