Nejdelší den v roce spolu s nocí svatojánskou nám připomínají, že vlády nad krajinou se ujalo další roční období – léto. Díky déletrvajícím dešťům se rozvodnily některé vodní toky, na druhou stranu dostala vegetace po dlouhé době šanci připravit se na horké letní dny. Vlhké a teplé počasí některým druhům vyhovuje více než jiným.
Jedním z nich je rostlina z jihovýchodní Asie – Číny, Japonska či Koreje. Jde o rychle rostoucí mohutnou dřevitou liánu s opadavými listy, která ve své domovině endemicky roste podél potoků ve vlhkých horských lesích v nadmořských výškách 700 až 3400 m.
Vědecké jméno této rostliny je Actinidia arguta neboli česky aktinidie význačná známá také jako MINIKIWI. Dorůstá délky až 5 metrů. Nevadí jí pokles teploty až na -30 °C, a proto ji lze bez problémů pěstovat v našich klimatických podmínkách. Přes léto potřebuje hodně vláhy a spíš polostín, nesnáší však přemokřenou půdu.
Zeminu vyžaduje spíš lehčí s dostatkem humusu a obohacenou o rašelinu, pH 5,5. Nesnáší vápno. Její velice chutné plody jsou velikosti angreštu, u některých odrůd i větší. Tyto bobule nejsou porostlé chlupy a dají se jíst celé. Výborně se hodí k zavařování či k výrobě vína.
Mají vyšší obsah vitamínu C a hořčíku než plody klasického kiwi, které se prodávají v obchodech. Kombinace obsažených látek podporuje látkovou výměnu, zpevňuje cévy a žíly, posiluje imunitní systém a zlepšuje zrak. Z jedné rostliny můžeme získat až 50 kg ovoce. Mladé listy, nazývané v Koreji darae-sun, se také často konzumují jako tzv. namul zelenina.
V areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava lze tuto liánu spatřit u japonského jezírka, které je součástí expozice Zahradní umění Dálného východu, nebo u pavilonu primátů.
(nm)
