Vlivem hořících hald na česko-polském pohraničí Moravskoslezského kraje vznikají polycyklické aromatické uhlovodíky, které mohou být relativně neškodné, nebo naopak karcinogenní. Zjistit, jaké látky odkud vycházejí, je cílem společného projektu, ve kterém letos významně pokročili vědci v česko – polském příhraničí. Začal periodický monitoring hald na základě společných metod měření a shodných analýz.
Na výzkumu pracují paralelně odborníci v Moravskoslezském kraji a Slezském vojvodství (v rámci řešení projektu financovaného z programu Interreg V-A Česká republika – Polsko). „Nejcennější je fakt, že jsme sjednotili metody a postupy, a tak máme mnohem více šancí odhalit, co se v haldách a kolem nich děje a co má nebo může mít vliv na zdraví lidí,“ vysvětlil projektový manažer z Vysoké školy báňské (VŠB) – Technické univerzity Ostrava Václav Dombek. Spolu s VŠB na projektu pracuje Hlavní báňský institut (GIG) v Katovicích.
V hloubi hořících odvalů, kde se teploty běžně dostávají k 800 stupňům Celsia, se letos uskuteční celkem sedm odběrů v různých klimatických a povětrnostních podmínkách. Vzorky budou vědci dále analyzovat, aby definovali, které typy „polyaromátů“ pozůstatky hornické činnosti produkují. To bude zásadní informace jak pro obyvatele blízkého okolí odvalů, tak pro vlastníky a správce hald .
Češi a Poláci se ke sledování starých hald spojili poprvé před více než pěti lety, kdy v terénu i laboratořích prověřili více než 150 směsných vzorků povrchové vrstvy materiálu na deseti odvalech v ČR a na dalších deseti odvalech v Polsku. Tehdy definovali, že ohrožení pro obyvatele pohraničí není dáno jen historickou rolí hald, ale jisté riziko může nastat vlivem současné lidské činností – odtěžováním, či sanačními pracemi. Situace je složitá právě u takzvaných hořících odvalů, na které se odborníci nyní soustředí. „Významným příspěvkem projektu je právě zmíněné sjednocení postupů a metod, protože dosud si každý na své straně hranice zkoumal tak trochu podle svého, a tak jsme jednotní v interpretaci výsledků. Nyní směřujeme k tomu, abychom mohli navrhovat i společná řešení,“ vysvětlil docent Dombek.
Na území České republiky se výzkumníci zajímají o ostravsko-karvinský region, kde se nacházejí tři termicky aktivní haldy – „Ema“, „Heřmanice“ a „Hedvika“. Na polské straně hranice se výzkum týká wodzisławského okresu Slezského vojvodství s městy Rydułtowy, Radlin a Pszow. Konkrétně se jedná o lokality „Charlotta“, „Rydułtowy-Anna“, „Radlin – Marcel“ a „Wrzosy“. Jde o zhruba stejně velká území i prakticky shodné počty dotčené populace. Díky spolupráci v rámci projektu budou dosažené výsledky dostupné pro instituce, občanská sdružení, firmy, samosprávy a státní správu na obou stranách hranice. Nezanedbatelnou přidanou hodnotou projektu je využití výsledků pro majitele a správce hořících odvalů. Při jakékoliv manipulaci s haldami budou moci snížit emisní rizika. Společný výzkum Čechů a Poláků z VŠB a GIG poběží do 31. 8. 2019.
