Naše Město
08:31 Novoveská ulice v Ostravě už je průjezdná. O dva měsíce dříve, než bylo v plánu 16:07 Žáby, mloci i čolci zblízka. Zoo Ostrava otevřela nové Amphibiarium 15:41 Nemusíte stát ve frontě. Jízdenku si koupíte online. 08:55 Komorní scéna Aréna vstupuje do nové sezony s novými herci, dramaturgem i novou generací režisérů 06:49 Děti budou na Slezskoostravském hradě hledat poklad
Naše Město
Tištěný magazín

Do Ostravy se vrátil karakal. Zoo obnovuje chov této malé kočky.

NAŠE MĚSTO Redakční tým · 21. 8. 2024, 13:28

Do Ostravy se vrátil karakal. Zoo obnovuje chov této malé kočky.

Do ostravské zoo se po deseti letech vrátil karakal. Samec této malé kočky je umístěn ve výběhu po servalech, jejichž chov zoo naopak ukončila. Na přelomu roku by k němu měla přibýt i samice. Proč došlo k této výměně druhů?

Počet karakalů chovaných v evropských zoo je velmi nízký (něco málo přes 70 jedinců) a bohužel se příliš nerozmnožují. Zatímco servalí populace je více než čtyřnásobná a dobře se rozmnožuje. Z tohoto důvodu se zoo rozhodla k výměně druhů.

Servali byli postupně převezeni do jiných zoologických zahrad – chovný pár a dvě loňská mláďata. Mladá samice, která trpěla vážnými zdravotními problémy (měla vrozené deformace na plících), musela být utracena. Do expozice po servalech byl v pátek 16. srpna přivezen první karakal. „Samec pochází z organizace AAP v Holandsku, která zabavuje ilegálně držená zvířata a zvířata z nevhodných podmínek. Dostali jsme možnost získat zdravé a mladé zvíře, čímž pomůžeme dobré věci a zároveň podpoříme chov karakalů v Evropě. V současné době jednáme i o dovozu samice,“ popisuje inspektor chovu Matěj Vrúbel.

Chov karakalů má v Zoo Ostrava dlouholetou tradici. Začal v 70. letech minulého století. V roce 2014 byl přerušen a nyní na něj chovatelé po deseti letech opět navazují.

Karakal (Caracal caracal) měl poměrně široký areál rozšíření – dříve se vyskytoval od jižní a západní Afriky po západní Indi, dnes je na většině původního areálu vyhuben. Obývá suché lesy, savany, stepi, buše a polopouště, pravým písčitým pouštím se vyhýbá. Žije samotářsky. Loví především v noci, přes den se ukrývá v dutinách pod kameny, mezi kořeny stromů a nezřídka i v norách dikobrazů. Rodí 1–6 (obvykle 2–3) mláďata, která jsou skvrnitá. Je rychlý běžec, ve starověku byl v Egyptě a Indii cvičen k lovu zvěře, podobně jako gepard. Jeho jméno pochází z turečtiny a znamená „černé ucho“.

Ilustrační foto: autorka Monika Vlčková.

 (ab)

Autor článku

NAŠE MĚSTO

Redakční tým

Líbí se Vám článek?

Související články