České strojírenství a metalurgický byznys se nezadržitelně mění. Do hry vstupuje další automatizace, smart systémy, vodík a umělá inteligence. Tahounem změn jsou zatím spíše velké firmy, malým a středním podnikům stojí v cestě méně zdrojů na investice, nedostatek špičkových lidí i obava o kyber bezpečnost. V případě inovativních vodíkových technologií je pak problémem přílišná regulace předbíhající vývoj.
Uvedli to zástupci Národního strojírenského klastru a účastníci konference Strojírenství Ostrava 2024.Podle vodíkových lídrů ze skupiny Cylinders Holdingsoučasně chybí reálně hodnotitelné pilotní projekty pro vodíkovou energetiku, protože jsou legislativně omezeny na příliš nízký výkon.
Přerod tradičního průmyslu bude blokován také limity na straně malých podnikatelských subjektů. Například v Moravskoslezském kraji, který byl tradičně vnímán jako silná základna tuzemského hutnictví a strojírenství, je podle hejtmana Josefa Bělici 141 tisíc aktivních firem. Z nich je necelých 26 tisíc malých a středních (do 250 zaměstnanců). Velkých korporací je okolo 300. Zbývající část tvoří „mikropodnikání“. „Abychom nahradili tradiční průmysl, musíme rozvíjet digitalizaci, robotizaci a automatizaci, umělou inteligenci a strojové učení. Malé podniky ale mají potíže s adaptací,“ uvedl hejtman. Kraj proto podle něj oslovuje malé a střední podniky prostřednictvím Evropského digitálního hubu (EDIH) Ostrava, jehož úkolem je podporovat zavádění a využívání pokročilých digitálních technologií. EDIH Ostrava nabízí své služby firmám za velmi zvýhodněných dotovaných podmínek, případně zdarma.
Specifickou roli mají sehrát univerzity. Podle rektora Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) Václava Snášela se univerzitní prostředí silně emancipovalo. VŠB-TUO má letos rozpočet převyšující čtyři miliardy korun, z toho jen 1,3 miliardy korun získá od státu. „Do Moravskoslezského kraje jsme za posledních pět let přivedli více než šest miliard korun z financí EU a ze spolupráce s podniky,“ zhodnotil rektor. Univerzita v tuto chvíli vede rozsáhlý transformační projekt REFRESH v hodnotě dvě miliardy korun a bude také jedním z prvních akademických pracovišť v EU, které bude mít kvantový počítač. „Bude první a jediný v ČR a jeden z pouhých šesti v celé Evropské unii,“ řekl Snášel.
Univerzita má mít významnou úlohu v dekarbonizaci průmyslu. Kompletní management v tuto chvíli dostupných obnovitelných zdrojů energií už rozvíjí loni dokončený inovační polygon CEETe Centra energetických a environmentálních technologií. Unikátní celoročně energeticky soběstačný objekt za 400 milionů korun má být podle ředitele Centra Stanislava Mišáka v budoucnu vytvořen (replikován) také pro Liberecký kraj a další lokality v ČR i zahraničí.
V univerzitním prostředí ČR se ale podle místopředsedy poslanecké sněmovny Karla Havlíčka zatím nedostatečně podporují projekty využívající umělou inteligenci (AI). Dotačními tituly podporovaných výzkumných projektů je, jak uvedl Havlíček, stovka, z nich ovšem žádný není zaměřen na AI. Privátní investice do AI jsou v České republice zanedbatelné. Nízká komercionalizace AI je obecně problémem i v celé Evropské unii.
„Přichází revoluce v energetice. Aby nebyla ohrožením, ale naopak příležitostí pro průmysl, nesmí nás blokovat legislativa, ale ani strach z umělé inteligence,“ zhodnotil šance českých firem prezident Národního strojírenského klastru Jan Světlík.
(nm)
