Novinky ve výstavbě a opravách silnic v Moravskoslezském kraji, bezpečnost na silnicích i železnici a chytré technologie v dopravě. To byla hlavní témata, o kterých diskutovali účastníci Setkání u kulatého stolu na téma Bezpečná dopravní infrastruktura Moravskoslezského kraje.
Akci, na které se sešli zástupci měst a obcí z regionu, zástupci kraje, ŘSD a dalších důležitých institucí a firem, pořádala v Ostravě společnost Magnus Regio už poosmé. Akce se konala za finanční podpory z rozpočtu Moravskoslezského kraje.
V úvodu seznámil účastníky se situací v kraji náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka: „Jsme v kraji, kde se staví opravdu hodně. Staví se zde tolik, jako ve zbytku republiky dohromady. Je to tím, že obce i kraj drží při sobě a velkou část projektové přípravy berou na sebe.“
„Když poté přijdeme s vypracovaným projektem, ŘSD se již špatně uhýbá – což jiné kraje nedělají. Všechny stavby, které mají nějaký relevantní význam, tak jsou již v určité fázi rozpracovanosti. Pokud tedy budeme stavět tímto tempem, tak za deset let by mělo být vše dostavěno. Pak samozřejmě nastane fáze oprav a údržby, a také to, co rezonuje právě i celou dnešní konferencí, a to optimalizace dopravy, různé vychytávky, aby doprava byla maximálně plynulá,“ řekl Unucka, a ještě dodal k samotnému přístupu k plánování nových projektů: „Daňové příjmy obcí narostly neuvěřitelným způsobem, je tedy na místě, aby obětovaly peníze do projektové přípravy. Jsou to projekty pro ně, pro jejich obyvatele. Čekat, až někdo z Prahy zadá studii je nesmysl. Z praxe máme ověřeno, že náš přístup opravdu funguje.“
S provozem na pozemních komunikacích jsou také bohužel čím dál častěji spojeny dopravní nehody. „Nejčastější příčinou nehod je nevěnování se řízení, na vině je především držení telefonu či navigace,“ uvedl Vladimír Kovařčík, vrchní komisař z Krajského ředitelství policie MSK. Za první pololetí roku 2019 se v Moravskoslezském kraji stalo necelých 8000 nehod, meziročně je zde nárůst asi o tisíc nehod. Kovařčík pak připomněl, že se Policie samozřejmě nezabývá jen represí, ale i prevencí.
Co se aktuálních projektů na železnici týče, o těch informoval Pavel Mareček, náměstek ředitele pro techniku ze Správy železniční dopravní cesty – Oblastní ředitelství Ostrava. „Mezi nejvýznamnější investice patří určitě optimalizace tratě mezi Českým Těšínem a Dětmarovicemi – v tomto úseku tak došlo k výraznému zrychlení. Poddolovaný úsek u obce Louky nad Olší bude řešen následně,“ sdělil Mareček. Z hlediska výpravních budov jsou aktuálně po rekonstrukci budovy v Havířově či Frenštátu pod Radhoštěm. Mareček také zmínil, že je v plánu doplnění závor na přejezdech, tam, kde je pouze světelná signalizace. Od zúčastněných padaly také dotazy stran vysokorychlostní železnice. Pavel Mareček uvedl, že ta je realitou nejdříve v roce 2030.
Chytře a komplexně
O chytrém městě v praxi pak pohovořila primátorka Třince Věra Palkovská. „Pustili jsme se do důležitých témat, jako je čistá doprava a s tím související čisté životní prostředí. Projekty již běží. Chci ale zdůraznit, že chytré město úzce souvisí i se samotným regionem, pokud by nebylo chytré vedení kraje, nefungovalo by to.“
Řeč byla také o chytrých technologiích a jejich využití v dopravě. Michal Sedlák ze společnosti Gemos zdůraznil, jak je důležité vybírat takové, které lze následně propojovat. „Naše jednotlivá řešení jsme zakomponovali do systému. Je klíčové řešit věci systémově, abychom problémy dokázali řešit komplexně a s následným zapojením do větších celků.“
Ondřej Pokorný ze společnosti Vars Brno pak zúčastněné seznámil s projektem, který jako dodavatelská firma řešili pro ŘSD – jedná se konkrétně o sledování dynamiky dopravních proudů. Díky flotile 150 000 zařízení je možné sledovat zatíženost komunikací.
Na celém projektu je o to zajímavější, že ŘSD začalo získaná data poskytovat třetím stranám. Takže jej mohou využít města a obce, třeba do svých aplikací. V Brně je tak možné podívat se například na obsazenost parkovišť a parkovacích domů. „Příkladem dalšího využití pro města jsou uzavírky – často totiž chybí tvrdá data, která přesně ukazují, co se při té uzavírce dělo. Pokud tato data využijí, mohou srovnávat s predikcemi a na to navázat práci dopravních inženýrů. Je možné definovat určité ukazatele a dále je vyhodnocovat a řešit, zda se situace zlepšuje, či naopak zhoršuje. Data tak mohou sloužit jako důležitý podklad pro plánovače dopravní infrastruktury,“ informoval Ondřej Pokorný.
Dalšími tématy byly pak i plánovaná preventivní opatření z hlediska bezpečnosti dopravy v Moravskoslezském kraji. Zmíněny byly například pachové ohradníky kvůli střetům se zvěří. Nyní byly nainstalovány na osmi nových úsecích.
„Efektivitu, resp. k jakému snížení počtu srážek dojde, budeme dále vyhodnocovat,“ dodal Milan Novák, technicko-provozní náměstek ze Správy silnic MSK.
(nm)
