Hrabová bude mít krásné místo k relaxaci

Foto: Tůně Ostrava Hrabová. Foto: Ilona a Libor Hromádkovi

Zcela unikátní plochu s mokřady a tůněmi budou moci již letos využívat lidé v Ostravě-Hrabové. Neprostupný, v době podmáčení nepřístupný veřejný prostor, se aktuálně proměňuje pod taktovkou společnosti Ostravských městských lesů a zeleně v místo relaxační.

Díky množství rozličných edukačních a hracích prvků, sem budou jistě hojně a rády směřovat rodiny s nejmenšími, ale možná zaujme i pedagogy pro výuku dětí v přírodě. Za výjimečným projektem stojí městský obvod Ostrava-Hrabová, který nepřístupnou mokřadní plochu zadal k řešení zkušeným architektkám, krajinářkám.

Studii revitalizovaného území zpracovala Magda Cigánková Fialová a Petra Lindovská z ateliéru ZAKA22. Autorky navrhly jak nové tůně, tak rozličné přístupové trasy napříč mokřadem, díky kterým budou moci lidé trávit čas v lůně přírody. Nezanedbatelným benefitem projektu je podpora biodiverzity. Náklady na projekt jsou specifikovány ve výši přesahující 7,2 milionu korun s DPH, hotovo by mohlo být v polovině roku 2025.

Plocha s mokřady_Ostrava_Hrabová_ateliér ZAKA 22
Foto: Plocha s mokřady v Ostravě Hrabové. / Ateliér ZAKA 22

Revitalizovaná lokalita je situována u ulice Paskovské, vedle nové rezidence pro seniory. Plocha o rozloze asi 8 200 m² byla špatně přístupná s ohledem na původní vegetaci i vysokou hladinu spodní vody. Voda se soustřeďovala zejména do dvou míst, kde se nacházela mokřadní vegetace. V době, kdy voda opadla, zůstávala bažina. Území nebylo možno využívat v důsledku jeho svízelné prostupnosti terénem. Přikročili jsme proto k revitalizaci, abychom obyvatelům nabídli možnost trávení volného času ve vskutku zajímavém prostoru uprostřed přírody. Architektkami navržené úpravy lokality z místa učiní dozajista veřejností velmi vyhledávaný prostor,“ konstatuje starosta městského obvodu Milan Slíva.

 

Při oslovení obvodem jsme s kolegyní byly nadšené z lokality, která je výjimečná svou polohou. Je uvnitř obvodu, ale nenavazuje na zahuštěnou zástavbu. Územní plán sice připouští v okolí bytovou výstavbu, ale nyní se pouze severně nachází novostavba s byty pro seniory. Původní stav byl pro nás výzvou. Nepřehledný podmáčený a zcela nevyužívaný prostor. Po terénním průzkumu jsme zde začaly vidět unikátní možnost propojit podmáčenou lokalitu s volnočasovou funkcí. Navrhly jsme soustavu dřevěných povalových chodníků a odpočívadel s dvěma okruhy z pororoštů, které budou časem co nejméně opticky vyčnívat nad mokřad. Našim záměrem je podpořit to, co již v lokalitě samo bylo. Bude to i dobrý příklad hospodaření s vodou, který bude lidem dostupný a jasně srozumitelný. Na místě bylo příjemně i v letních termínech. Kromě klasické dendrologie jsme pracovaly i s informacemi z biologického a hydrogeologického průzkumu. V rámci realizace na vše dohlížíme a těšíme se na následný monitoring vývoje lokality,“ říká za ateliér ZAKA22 Magda Cigánková Fialová.

 

V místě byl proveden dendrologický průzkum, bylo zapotřebí pokácet 17 stromů s ohledem na jejich špatný zdravotní stav a odstranit i náletovou vegetaci. Realizovány byly terénní úpravy, čtyři stávající tůně byly pro stabilizaci vodní hladiny po nejdelší část roku prohloubeny a další tři tůně byly vyhloubeny nově. Vzniklé tůně budou propojeny novou cestní sítí, která povede povětšinou 30 cm nad terénem. Nové stezky jsou navrženy z pororoštů, které mohou časem prorůst mokřadními rostlinami a stezka tak splyne s přírodou. Pro možný pohyb v mokřadech byly navrženy i pěšiny a povalové chodníky, které k relaxaci doplní dřevěná mola, lávky a vhodný mobiliář z přírodních materiálů – sedací prvky, lavičky a celé spektrum herních prvků. Kolem povalových chodníků budou situovány edukační prvky, dřevěné cedule s obrázky fauny i flóry s popisky a jmenovkami jednotlivých druhů.  Nebudou scházet vodní hrátky, tvořené soustavou koryt, Archimedův šroub, domečky nebo dřevěné houby, vážka či ježek. Svůj příbytek najdou v území brouci, netopýři, ptáci a další živočichové.

 

Aktuálně je stavba více než za půlkou své realizace. Tůně jsou již hotovy a poslední deště a spodní voda je naplnily nad naše očekávání. Aktuálně instalujeme dřevěné a kovové povalové chodníky, herní prvky a vysazujeme stromy. Na závěr stavby budeme sadit také mnoho vodomilných rostlin a pro děti postavíme velmi atraktivní ‚vodní hrátky.‘ Již při realizaci pozorujeme obrovský potenciál této lokality s vysokou biodiverzitou a samotné pojetí projektu, které opravdu propojí přírodu s lidmi, hodnotím jako jedinečné,“ uvádí technický náměstek společnosti Ostravské městské lesy a zeleň Martin Mati.

 

Vegetace je navržena k podpoře druhové rozmanitosti rostlin v území. Vysazeno bude 14 nových listnatých stromů, olše lepkavá a hloh obecný. Nově bude založeno 194 m² záhonů cibulovin – narcisů, dále medvědí česnek i ladoňky. Celkový počet cibulovin je 2460 kusů. Keře poslouží jako pohledová bariéra území od rušné silnice Paskovská a bytových domů. Budoucí keřové záhony obsáhnou domácí druhy dřevin, navržen je např. ptačí zob obecný, brslen evropský, krušina olšová a růže šípková. V blízkosti herních prvků a povalových chodníků jsou navrženy podrostové byliny složené z trvalek, jarních rostlin, cibulovin a kapradin. Osázeny budou i břehy nových tůní, vodními a mokřadními rostlinami, opět převládají domácí druhy rostlin. Nově budou vysázeny trvalky v počtu 1019 kusů, založeno bude 63 m² vodních a mokřadních rostlin, najdeme mezi nimi např. kyprej vrbici, tužebník jilmový, devětsil lékařský, hrachor jarní, ostřici třeslicovou, ale také kapraď samec nebo pryšec či kakost bahenní.

 

Projekt městského obvodu Ostrava-Hrabová optimalizuje vodní režim v lokalitě, přispívá k zadržování vody v krajině a současně podpoří biodiverzitu v území. Místo je naprosto vhodné pro budování tůni. V minulosti se jednalo o lokalitu protkanou rybníky, v současnosti pracuje obvod s jejich pozůstatkem. Jílová složka v podloží v lokalitě ponechává dešťovou vodu. Jde o další z řady projektů v boji proti dopadům změn klimatu, který umně pracuje s lepším hospodařením vody v městském prostředí a pomůže snižovat rizika spojená s narůstajícími teplotami. Zvelebení dosud nepřístupného veřejného prostoru z něj vbrzku učiní veřejností vyhledávané místo k odpočinku v přírodě. Černá Ostrava je mýtus, město náleží k nejzelenějším v republice, na jehož území nalezneme krom řek, mokřady a tůně i celou řadu dalších vodních prvků. I tento sofistikovaný projekt městského obvodu Ostrava-Hrabová město podpoří částkou až do výše takřka 5 milionů korun,“ uzavírá Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí.

(nm)