Záchrana památkově chráněných městských jatek v Ostravě je u konce, kolaudační rozhodnutí k užívání budovy bylo vydáno začátkem května, dva roky po zahájení stavebních prací, šest let od odkupu jatek městem Ostrava. Dokončovací práce na objektu sice budou ještě pár týdnů pokračovat, nyní se však na měsíc otevírají veřejnosti. Historický objekt z konce 19. století prošel v uplynulých měsících zásadní rekonstrukcí, aby nabídl zcela jedinečnou podobu, jež obsáhla jak prvky původní, historické, tak zcela nové, unikátní provozní řešení nejen v naší republice, ale také ve světě. Komplexní přestavba výjimečného objektu pro účely galerie současného umění PLATO totiž nabízí pět výstavních sálů, fungujících samostatně i při vzájemném propojení díky systému originálních otočných stěn ve smyslu tzv. moving architecture (pohyblivé architektury), jejímž protagonistou je architekt Robert Konieczny.
Tým, který prováděl přeměnu budovy, kromě inovativního technického řešení pohyblivých stěn, přinášející revoluční myšlenku přenést umění mimo budovu, zachoval cenný historický ráz režného zdiva i další původní prvky, aby budova nepozbyla původní genius loci a to i přes značnou devastaci objektu. Vedle výstavních ploch nechybí v galerii administrativní prostory, kavárna a zázemí pro vzdělávací program škol a přednášky. Záchrana budovy byla nesnadná, výsledek je dílem odhodlání a spolupráce mnoha aktérů. Celkové náklady na záchranu objektu (od nákupu objektu, přes architektonickou soutěž po rekonstrukci) dosáhly 344,9 milionů korun s DPH.
„Rekonstrukce historických jatek je jedním z klíčových projektů našeho městského strategického plánu fajnOVA. Museli jsme překonat celou řadu problémů a překážek a čelit mnoha skeptickým názorům na údajnou nereálnost a nesmyslnost záchrany historické budovy. Díky vytrvalosti a nasazení celé řady lidí z různých institucí a jejich týmové práci, a také díky velké podpoře odborné i laické veřejnosti, se však podařilo tuto část historického dědictví města zachovat a dát jí novou veřejnou funkci. Rekonstruovaná jatka se spolu s loni dokončeným novým bytovým domem na Janáčkově ulici stanou základem nové městské čtvrti. Na místě je proto velké poděkování všem, kteří se do projektu záchrany zapojili a pomohli nalézt řešení i tam, kde se zprvu zdálo, že neexistuje. A byla jich celá řada. Od iniciátorů záchrany z řad občanské společnosti, až po ty, kteří o uplynulém víkendu patinovali poslední cihly a instalovali první expozice,“ uvedl Tomáš Macura, primátor města.
Objekt historických jatek chátral desítky let. Při krátké retrospektivě vzpomeneme zahájení běžného provozu jatek v červnu 1881. Jak rostlo město, byla rekonstruována a modernizována i jatka. O svou původní funkci přišla jatka až v roce 1965, kdy se potravinářská produkce přesunula do nového kombinátu v Martinově. Areál byl využíván k různým účelům, postupně chátral. V roce 1995 došlo k neuváženému prodeji nemovitosti společnosti Bauhaus, chátrání objektu pokračovalo. V roce 2016 vedení města Ostravy odkoupilo zdevastované budovy a vypsalo architektonickou soutěž na jejich konverzi. Soutěže se zúčastnilo devět zájemců. Autorem finálního architektonického návrhu se stalo polské studio KWK Promes Roberta Konieczneho, které provádělo architektonickou část projektu včetně specifických otočných stěn. Ostravská projekční kancelář MS – projekce s. r. o. měla na
starosti prováděcí stavební, statické a profesní projekty stavby a inženýring. Zhotovitelem stavby je Zlínstav a. s.
Zchátralý objekt upoutal pozornost architekta Roberta Konieczneho v několika směrech. Zaujalo jej cihlové zdivo, byť zchátralé, poskvrněné, na některých místech již cihly scházely. „Budova byla opravdu krásná, připomínala mi cihlový palác,“ zmínil první dojem architekt Konieczny. „K vadám jsme přistupovali jako k hodnotě, která dosvědčuje identitu tohoto místa, které by se neměly zakrývat, ale odhalit a dodat další novou vrstvu k historii budovy. Zachovali jsme charakter zvětralých cihel a zaplnili velké díry ve stěnách současným materiálem. Dále jsme hodlali zachovat funkčnost otevřených míst jako zkratek spojujících vnitřek galerie s městem. Díky strojnímu mechanismu se těžké konstrukce stěn mohou otáčet a zvenčí otevírat výstavní prostory. Umělci získali kompletně nové výstavní možnosti a umění doslova může vyjít do prostoru kolem budovy, který se tím rovněž stává výstavním prostorem. Mobilita přinesla další příležitost kultuře v širokém smyslu tohoto slova a umožňuje být demokratičtější a přístupnější novému publiku,“ dodává architekt Konieczny.
„Při záchraně památkově chráněných jatek jsme skutečně řešili různé situace, které jen může víc než 100 let stará, desítky let chátrající budova přinést. Proces obnovy objektu zpomalila v menší míře i pandemická situace, víc ale nutnost nalezení specifických postupů realizace stavby. Na skvělém výsledku se podepsal proaktivní přístup zhotovitele, projektantů a celé řady dalších partnerů, včetně Národního památkového ústavu. Práce však zatím neskončily, dokončována je především vnější fasáda budovy a odstraňovány jsou další vady a nedodělky, jež však nebrání užívání objektu. Kompletní dokončení včetně vybavování interiéru bude pokračovat v průběhu léta, aby galerie PLATO zahájila svou činnost první výstavou v září letošního roku. Až do podzimu pak bude pokračovat úprava okolí galerie, kterou obklopí zeleň,“ doplnila Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora.
Na komplexní rekonstrukci bývalých jatek navazuje významná přeměna veřejného prostoru v jejich blízkosti. Zhotovitelem stavby je K2 stavební Moravia s. r. o. I předprostor bývalých jatek navrhl Robert Konieczny, technickou část projektové dokumentace opět zpracovala ostravská MS-projekce s. r. o., část krajinářskou Denisa Tomášková. Náklady na přeměnu prostoru přesáhnou 48,6 milionů korun s DPH. Prostranství bude v dalších měsících osázeno trávníkem, lučními bylinami, keři a stromy. Vytvořen bude přírodní biotop, instalována pítka. Prostor bude doplněn i o tři kusy betonových historických patníků, nalezených při výkopových pracích.
O historii objektu, samotné záchraně budovy i dalších plánech města Ostrava s lokalitou se zájemci mohou dozvědět více v průběhu Měsíce otevřených dveří jatek, které připravilo město ve spolupráci s galerii PLATO a dalšími partnery. Podrobné informace jsou zveřejněny v odkazu https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/novy-pribeh-jatek-zacina-budte-s-nami-u-toho.
Velmi krátce lze doplnit, že Robert Koniecny je zakladatelem architektonické kanceláře KWK Promes, založené v roce 1999, absolventem Fakulty architektury Slezské technické univerzity v Glivicích. Architekt Konieczny je autorem celé řady významných projektů, mezi které náleží např. Národní muzeum – Dialogue Center Przełomy ve Štětíně i dalších, opakovaně získal prestižní ocenění. Od roku 2019 je členem francouzské Akademie architektury, nově čestným členem Obce architektů České republiky. Robert Konieczny je propagátorem tzv. moving architecture.
Objekt bývalých městských jatek bude odpoledne 16. května 2022 předán do užívání galerie Plato a lidé si jej, spolu se dvěma připravenými výstavami, mohou prohlédnout po dobu měsíce otevřených dveří do 10. června. Poté bude budova ještě zpřístupněna v době konání Colours of Ostrava 2022. Začíná nový příběh jatek, na první výstavu galerie Plato se milovníci umění mohou těšit už v září…
Výjimečný projekt zahrnoval i specifické situace, detailnější informace doplnili jednotliví specialisté:
Unikátní otočné stěny znamenaly i mimořádné zásahy v nosných, a zprvu i již chatrných stěnách historické budovy, do které tak byly vneseny obrovské působící síly. Podloží stavby bylo poměrně nekvalitní, budova se nachází v blízkosti historické Valchařské strouhy s kontaminovaným okolím. „Klíčem k řešení tohoto problému byl detailní statický výpočet, jehož výsledkem je zesílení kritických míst stavby pomocnou ocelovou konstrukcí v kombinaci se založením určených konstrukcí na mikropilotách, které je možno zřizovat i uvnitř budovy. Tím se podařilo vyřešit náročnou statiku stavby. Objekt je osazen fixními měřícími body a trvale geodeticky sledován. Výsledky měření ukázaly dobrou shodu chování stavby s matematickými výpočty statika,“ vysvětluje Jaroslav Habrnal, vedoucí projekční kanceláře MS – projekce a hlavní statik stavby. Evropsky proslulý autor návrhu stavby Robert Konieczny je průkopníkem tzv. pohyblivé architektury, kdy se pohybují velké části stavby, což je u běžných staveb naprosto nezvyklé, naopak si všichni přejí, aby stavba pevně stála. Realizace smělých záměrů architekta tak byla velkou výzvou i pro zkušeného statika.
Budova je situována v oblasti, která byla v minulosti zasažena těžbou uhlí, proto je mírně nakloněna. Podloží budovy bylo složeno z navážek, kontaminovanou zeminu bylo nezbytné lokálně vykopat a odvézt. Před zahájením vlastní projekce probíhal stavební průzkum s cílem co nejlépe zmapovat složení jednotlivých konstrukcí, a jejich technický stav. V průběhu rekonstrukce zhotovitel řešil problémy, které nebylo možné předpokládat: „Pro společnost Zlínstav a.s. byla rekonstrukce budovy bývalých jatek zajímavou výzvou. Realizace znamenala záchranu historického objektu, který se v předchozích časech dostal do stavu, kdy mu reálně hrozila i demolice. Projekt obsahoval mnoho nestandardních technických řešení, které i pro nás znamenaly hledání nejvhodnějších postupů ke zdárnému výsledku,“ objasňuje Marek Podzemný, výrobní ředitel společnosti Zlínstav a. s. „Zmínil bych ale rád také zajímavosti projektu, především obnovu historické fasády s využitím jak původních, v rámci demolice vybouraných cihel, tak cihel nových, které se vyráběly manufakturním způsobem na zakázku. Zvláštností také je, že jsme cihly dodatečně povrchově upravovali, aby celkový vzhled fasády působil původně, možná trochu tmavým a zašlým dojmem. Neobvyklé je též využití italské designové stěrky Microtopping v barvě imitace betonu, kterou jsou opatřeny nejen některé stěny a podlahy, ale dokonce i dveře nebo interiérový nábytek,“ doplnil Podzemný.
Při odkrývání jednotlivých vrstev podlah i stěn byly objeveny různé, předem nezjištěné, objekty bývalých základů, částí zdí i technologií. Tyto skutečnosti podmínily nové spřažení objektu železobetonovými věnci, případně injektážemi. Teprve poté bylo možno konstrukce osadit ocelovými střešními vazníky a prostor zastřešit. Vzhledem ke statice jedné z budov bylo nutné provést demolici jednoho objektu, založení nové budovy bylo provedeno pomocí pilot. Po odbourání objektu zůstala historicky cenná část obvodové zdi, která však vykazovala nízké pevnostní hodnoty, převážně u spojovací malty, která se drolila. Bylo zapotřebí zeď zpevnit injektáží, aby bylo možné k ní dobetonovat pohledovou stěnu nově vznikajícího objektu. Neobvyklé bylo i vzorkování skladby skel, která musela splňovat přísné parametry pro potřeby galerie a vykazovat estetické vlastnosti, které stanovil architekt. Venkovní parapety jsou keramické, ručně glazované a byly vyrobeny na zakázku. Pro objekt je typické režné zdivo, které bylo restaurováno, nové patinováno. Bílou barvu, původně vlastní pro samotný provoz jatek, volil architekt i pro výstavní sály.
(ab)
