Kalendárium historických událostí města Ostravy od 3. do 9. července.
5. 7. 1905
Ve středu 5. července 1905 se při příležitosti svátku svatých Cyrila a Metoděje konaly v Přívoze oslavy 25 let trvání tamního českého čtenářského spolku. Neobešly se bez potíží; stejně jako sousední Moravská Ostrava, i Přívoz byl tehdy městem silně národnostně smíšeným, kde podíl obyvatelstva hlásícího se k německé obcovací řeči obnášel téměř 40 %. Český list Ostravan k tomu poznamenal: „Následkem trcuslavnosti, kterou na rychlo německý zpěvácký spolek sbuntoval, nic nedbaje, že jest to svátek věrověstců slovanských, utrpěl původní program slavnosti policejním opatření značného obmezení“. Především některé jeho veřejné části byly okleštěny nebo rovnou zakázány. Přesto se konala velká mše v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie, na slavnost dorazilo velké množství hostů i z okolních obcí a završena byla ohňostrojem. Redaktor Ostravanu glosoval tento výsledek slovy: „Není žádná růže bez trní, o toto se postarali přívozští Němci, kteří vypůjčenými velkoněmeckými prapory ze svých světnic na truc Nádražní třídě a náměstí velkoněmecký ráz dáti chtěli“. Celá událost dobře ilustruje vypjaté vztahy mezi Čechy, jichž tu pod silným germanizačním tlakem dle každého sčítání obyvatel ubývalo, a Němci, kteří už Přívoz považovali za město německé.
5. 7. 1930
V sobotu 5. července 1930 byl ve Slezské Ostravě v osadě Zvěřina odhalen památník věnovaný spisovateli a žurnalistovi Františku Sokolu-Tůmovi. K jeho zbudování došlo z iniciativy místní dělnické tělocvičné jednoty; autorem pomníku byl dnes již málo známý sochař Čeněk Palík z Tršic (okres Olomouc). Tento poměrně velký pomník, který se skládal z podstavce z mohutných balvanů, završených poprsím Sokola-Tůmy, se do dnešních dnů bohužel nedochoval. Tvorbu Čeňka Palíka reprezentuje v Ostravě dnes již jen busta Jana Husa, odhalená přesně o pět let dříve, tedy 5. července 1925, v obci Hrabová.
9. 7. 1991
9. července 1991 rozhodla Rada města Ostravy o přejmenování Marxova náměstí v Mariánských Horách na Mariánské náměstí. Přestože Mariánské Hory získaly již v roce 1907 status města, toto velké veřejné prostranství kupodivu velmi dlouho žádné oficiální jméno nemělo. Až v roce 1931 bylo nazváno jménem českého spisovatele a žurnalisty Františka Sokola-Tůmy. Jeho osobnost byl však příliš známa svými vlasteneckými a protiněmeckými postoji, takže v období nacistické okupace byla politicky nepřijatelná a náměstí obdrželo neutrálně znějící jméno skladatele Bedřicha Smetany. V roce 1945, již v duchu nadcházející éry komunistického režimu, bylo opět přejmenováno, tentokrát na náměstí Leninovo. Kupodivu ani tento název však nevydržel až do roku 1989, neboť náměstí se zdálo být přeci jen málo významné na to, aby mohlo nést jméno vůdce světového proletariátu. Navíc v Porubě již od 50 let 20. století existovala výstavná Leninova (dnes Hlavní) třída. Proto od roku 1963 až do svého (doufejme posledního) přejmenování neslo náměstí jméno teoretika dělnického hnutí, filozofa a ekonoma Karla Marxe.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
