Naše Město
08:55 Komorní scéna Aréna vstupuje do nové sezony s novými herci, dramaturgem i novou generací režisérů 06:49 Děti budou na Slezskoostravském hradě hledat poklad 06:45 Ostrava má jednu z nejmodernějších střelnic v republice 06:49 Ostravský orlosup, který přeletěl Evropu, byl otráven několik dní po návratu do Bulharska. 06:45 Požár bytu v Ostravě-Hrabůvce si vyžádal evakuaci devíti osob
Naše Město
Z kraje

Kalendárium města Ostravy na 28. týden od 10. července do 16. července

NAŠE MĚSTO Redakční tým · 10. 7. 2023, 13:42

Kalendárium města Ostravy na 28. týden od 10. července do 16. července

Kalendárium historických událostí města Ostravy od 10. července do 16 července.

11. 7. 1946

Ve čtvrtek 11. července 1946 se konalo ustavující zasedání obnoveného Národního výboru statutárního města Ostravy. Národní výbor, který po osvobození v květnu 1945 nahradil předchozí, za okupace zřízený Magistrát města Moravské Ostravy, byl zprvu složen paritně ze zástupců čtyř tehdy existujících politických stran – komunistické, národně socialistické, sociálně demokratické a lidové. Na základě výsledků voleb do Ústavodárného národního shromáždění v květnu 1946 (posledních demokratických voleb před rokem 1990), v nichž v Ostravě zvítězili komunisté, došlo také ke změnám ve složení ostravského národního výboru. Vítězové voleb získali 26 mandátů, druzí národní socialisté 14. Sociálně demokratická strana, která neotřesitelně vládla městu po celé období první Československé republiky, byla nyní až třetí s 13 mandáty, nejméně – 7 mandátů – pak měli lidovci, tehdy vlastně jediná politická strana, kterou bylo možno označit jako stranu občanskou. Na postu předsedy ostravského národního výboru byl opět potvrzen komunista Josef Kotas, který poté stál v čele města až do roku 1960.

15. 7. 1895

V pondělí 15. července 1895 oslavil pedagog, amatérský archeolog, historickovlastivědný pracovník a zakladatel ostravského muzea Karel Jaromír Bukovanský (1844 Ždánice u Hodonína – 1932 Klobouky u Brna) pracovní jubileum dvaceti pěti let svého působení na školách ve Slezské (tehdy Polské) Ostravě. Nebývalé vážnosti požíval nejen mezi svými kolegy, nýbrž i na slezskoostravské radnici. Svědčí o tom fakt, že se k němu při této příležitosti dostavila několikačlenná delegace obecní rady, která mu předala vpravdě skvostný dar – velký masivní stříbrný pohár s vyrytou značkou „P. O. 15.7. 1870–15./7. 1895“ a k tomu ještě 150 zlatých na zdravotní dovolenou. Od delegace slezskoostravských učitelů obdržel Bukovanský kromě mnoha gratulací také zlatý prsten s briliantem a vyrytou značkou „15./7. 1895“.

16. 7. 1892

V sobotu 16. července 1892 byl na nádraží v Přívoze slavnostně přivítán nový moravskoostravský farář František Viceník, rodák z Bojkovic (okres Uherské Hradiště), který dlouhá léta působil na faře v Brušperku. Byl znám jako horlivý český vlastenec, v Brušperku založil celou řadu českých spolků a zasloužil se o vybudování Národního domu, na jehož provoz věnoval obrovskou částku 3000 zlatých. Než přišel do Moravské Ostravy, byl ještě farářem v Chropyni a Želči u Prostějova. V Moravské Ostravě se rychle zapojil do kruhů české vlastenecké společnosti a podporoval rovněž stavbu zdejšího českého Národního domu, jehož slavnostního otevření v červnu 1894 se však nedočkal. Zemřel na tuberkulózu teprve padesátiletý již v dubnu téhož roku.

Zpracoval: Archiv města Ostravy

(ab)

Autor článku

NAŠE MĚSTO

Redakční tým

Líbí se Vám článek?

Související články