Kalendárium historických událostí města Ostravy od 12. srpna do 18. srpna
12. – 21. 8. 1949
Nejmasovější filmová akce komunistického Československa, Filmový festival pracujících, jehož první ročník se konal v červenci 1948 ve Zlíně, vznikla jako doplněk Mezinárodního filmového festivalu v Mariánských Horách (později v Karlových Varech) a měla zprostředkovat filmy MFF širšímu publiku. Druhý ročník FFP byl rozšířen do dalších čtyř měst, mj. do Ostravy, která byla podle dobového tisku vybrána především proto, že byla „základní uzel, ve kterém tkví výstavba i přestavba našeho státu“ a v níž tehdy leželo „těžiště II. roku pětiletky.“ Festival byl zahájen 12. srpna 1949 na Ostravském zimním stadionu, který byl pro tento účel upraven na letní kino. Promítal se polský válečný snímek Za vámi půjdou jiní, který uvedl jeho tvůrce režisér Antoni Bohdziewicz. Během festivalu zasedala šedesátičlenná festivalová porota složená především z dělníků, která na veřejně přístupných diskusích hodnotila zhlédnuté filmy. Od r. 1964 festival probíhal v přírodním amfiteátru na ostravském výstavišti a od r. 1969 v nově vybudovaném letním kině Amfi v Porubě.
13. – 16. 8. 1898
13. srpna 1898 se do Moravské Ostravy sjeli na čtyři dny účastníci čtvrtého sjezdu Klubu českých turistů, který byl nejvýznamnější českou turistickou organizací působící na území habsburské monarchie a později Československa. Formoval se jako celonárodní organizace, jejímž hlavním cílem bylo postavit hráz „německé invazi v českých horách“, proto bylo nezbytné, aby síť jeho odborů pokryla rovnoměrně území Čech, Moravy a Slezska. Z tohoto důvodu udržovalo vedení KČT kontakty s místními turisty, dosud sdruženými v Pohorské jednotě Radhošť. Část členů moravskoostravské pobočky jednoty se později vyslovila pro myšlenku jednotné celonárodní turistiky a s frenštátskou jednotou se názorově rozešla, což vyústilo ve zřízení místního odboru Klubu českých turistů v Moravské Ostravě na ustavující schůzi 22. 2. 1899.
16. 8. 1882
16. srpna 1882 se v Chropyni narodila sochařka Helena Železná-Scholzová. Její otec Albert Scholz byl doktorem práv a matka Marie Stonawská známou spisovatelkou píšící pod pseudonymem Marie Stona. Vyrůstala na zámku v Třebovicích, kde její matka vedla významný umělecký salon. Kulturní prostředí zámku mělo bezpochyby vliv na její budoucí směřování. Ve Vídni a Drážďanech navštěvovala kreslířské kurzy, sochařství pak studovala v Berlíně a Bruselu, jednom z tehdejších center moderního evropského umění. Na počátku první světové války odešla do Vídně, kde získala zakázku na portrétování členů habsburské rodiny. V meziválečné době působila v Paříži, Florencii a Římě, kde se v r. 1923 natrvalo usadila. Vystupovala však stále jako československá umělkyně a pravidelně se vracela do svého rodného kraje. Vedle J. Obetha byla nejvýznamnější představitelkou sochařství regionu Slezska a severní Moravy konce 19. a prvních desetiletí 20. století. Vystavovala na velkých mezinárodních výstavách v Berlíně a Vídni (1907), Benátkách (1928), Římě (1932), Paříži (1934) aj. Zemřela v Římě 18. února 1974.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)