19. srpen 1995
Gustav Vicherek „byl pěkný enfant terrible: specializoval se na scatové zpívání ve stylu Louise Armstronga anebo Fatse Wallera, a kdykoli odložil kytaru a povstal, aby zazpíval scat, podtrhl tuto hudební excentričnost tím, že si do oka zasadil echt prušácký monokl a počal se kroutit asi jako o mnoho let později Elvis, zvaný ´pelvis´. To už bylo trochu moc pro jakéhosi pravověrného nacistu ve Zlíně, takže Vicherka, s monoklem pořád pevně vězícím v oku, odvedli z pódia rovnou do basy a pak jej obžalovali z ´prznění hudební kultury´“. Takto popsal Josef Škvorecký ve sbírce povídek Ráda zpívám z not a jiné eseje vystupování ostravského rodáka, jazzového kytaristy, kapelníka a zpěváka Gustava Vicherka, který se narodil 1. července 1915 ve Vítkovicích a zemřel o 80 let později 19. 8. 1995 v Karlových Varech. Ve 40. letech 20. století byl jedním z nejznámějších jazzových hudebníků pocházejících z Ostravy, mimo jiné vystupoval s orchestrem R. A. Dvorského. Během války byl za svou hudební činnost dvakrát zatčen gestapem a deportován do Berlína, kde hrál v orchestru propagandistického rozhlasu složeného z politických vězňů a zajatců.
24. srpen 1880
V úterý 24. srpna 1880 se v Radvanické pivnici na hlavním náměstí v Moravské Ostravě konala ustavující valná hromada spolku Měšťansko-řemeslnická beseda. Schůzi zahájil krátkou uvítací řečí a provoláním spolkového hesla „Buďme svorni, vlasti věrni!“ vinárník Karel Vrána, který byl následně zvolen starostou spolku. Jako své hlavní cíle si spolek stanovil především „řemeslnictvo soustřeďovati, čtením poučných a zábavných knih a časopisův je vzdělávati, průmyslovými a odbornými přednáškami povzbuzovati a národní uvědomění v nich probouzeti.“ Pro tyto účely založili mezi jiným také spolkovou knihovnu, která byla ve svých počátcích odkázána na dary soukromých osob. Členové spolku utvořili rovněž divadelní ochotnický soubor s názvem 18. chasa, který již v říjnu 1880 sehrál první představení. Koncem roku měl spolek 58 řádných členů a 23 přispívajících. V r. 1884 změnil spolek název na Měšťansko-řemeslnický spolek pro severovýchodní Moravu a od r. 1906 na Průmyslovou, živnostenskou a obchodní jednotu pro severovýchodní Moravu a Slezsko v Moravské Ostravě. Svou činnost spolek ukončil v r. 1952.
20. srpen 1884
Toho dne přinesl tisk zprávu o angažování člena Národního divadla v Praze Jindřicha Mošny Choděrovou divadelní společností, která v té době hrála v Moravské Ostravě. Od hostování známého komika si společnost slibovala větší návštěvnost svých představení, z nichž některá musela být dokonce zrušena. Podle redaktora přílohy Ostravan Opavského týdenníku nebyla na vině špatná kvalita divadelních představení ani drahé vstupné, ale spíše „apathie, která u nás jak zdomácnělá epidemie se rozhosťuje.“ Zároveň apeloval na podporu českých divadelních společností, které hrají důležitou roli v probouzení národního uvědomění. Jindřich Mošna vystoupil ve třech soudobých veselohrách Krejčí Divíšek, Těžké ryby a Arthurova lesť. Ostravané měli možnost Mošnu vidět již v r. 1877, kdy hostoval v představeních společnosti Václava Pázdrala a ještě v r. 1896, opět se společností Václava Choděry.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
