5. 9. 2003
V prostorách bývalého klubu Rokle na Nádražní ulici v Přívoze zahájil 5. září 2003 provoz klub Hudební bazar, jeden z nejstarších a stále fungujících hudebních klubů v Ostravě. Počátky klubu sahají až do r. 1996. Během své existence se několikrát stěhoval. Do r. 2000 fungoval na Havlíčkově nábřeží v prostorách bývalé továrny na čokoládu Zett, později se přesunul na Sokolskou ulici, naproti klubu Parník. V letech 2002 a 2003 vyhrál cenu Ostravský klub roku. Pravidelně se zde koná festival Jazz Tří králů, kde účinkují především ostravští jazzoví muzikanti, po nějakou dobu byl nejnavštěvovanější akcí středeční pořad Svobodné rádio Hudební bazar. Jako jeden z mála ostravských klubů dává prostor také mladým neznámým kapelám.
6. 9. 1940
6. září 1940 zemřel v Ostravě malíř Oldřich Kittrich (nar. 15. 7. 1892 v Bernarticích nad Odrou). Už jako dítě si rád kreslil. Pro rodinu nadučitele s devíti dětmi však nebylo finančně únosné poslat syna na studia do Prahy, a stejně jako většina jeho bratrů se začal připravovat na učitelskou dráhu. Po absolvování učitelského ústavu v Příboře se v r. 1912 jeho první štací staly Veřovice. Do Moravské Ostravy přišel v r. 1920, kdy byl jmenován odborným učitelem na obecné chlapecké škole v Mariánských Horách. Dráhu kantora po roce přerušil, aby se mohl věnovat studiu malířství na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Po návratu do Moravské Ostravy v r. 1925 získal místo profesora kreslení na české reálce. Stál u zrodu Moravskoslezského sdružení výtvarných umělců a byl také členem spolku Výtvarných umělců Moravské Ostravy. Přednášel na kreslířských kurzech pro učitele a ve Večerní vyšší škole lidové v Moravské Ostravě vedl řadu let figurální a kompoziční výtvarné kurzy. Byl známý především jako portrétista, věnoval se také venkovským a krajinářským tématům. V září 1941 proběhla v Domě umění jeho souborná výstava.
7. 9. 1560
Hraniční spory mezi městem Ostravou a polskoostravským panstvím se táhly již od r. 1501, kdy při povodni řeka Ostravice strhla jez, kterým se naháněla voda na ostravské mlýny, a majitel polskoostravského panství Jan Sedlnický z Choltic bránil jeho obnově. K narovnání sporu došlo až v r. 1514, ale klid na hranici neměl dlouhého trvání, neboť řeka Ostravice často měnila své koryto. Hraniční spory později přerostly i do sféry ekonomické. 7. září 1560 si tak biskup olomoucký stěžoval přímo králi, že Jiří Sedlnický zavedl před Ostravou nové mýto a se svými lidmi vpadl na ostravské grunty a sebral místním množství pláten. A tím to nekončilo. Stížnosti města Ostravy a biskupa byly shrnuty do zprávy stavovskému sjezdu konanému v Brně v r. 1561, kde jsou výše zmíněné záležitosti barvitě popsány: „při tom mýtě, jak se mu líbilo, chudé lidi šacoval, dobytek zajímal, kázal je na Polskou Ostravu hnát a tam je dal k svému užitku pobíjet; s lidmi a služebníky svými na grunty ostravské vpád učinil a chudým lidem pohořelým za drahně zlatých pláten pobral a na Polskou Ostravu dopravit dal a ta plátna přes poručení královské vrátit nechce…“
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
