9. září 1774
se ve Frankfurtu narodil podnikatel, finančník a bankéř Salomon Mayer Rothschild (zemřel 27. června 1855 v Paříži). Nejprve pracoval převážně v rodinném bankovním domě ve Frankfurtu a od roku 1916 též ve Vídni, kde založil filiálku. Vedle velkých finančních operací, souvisejících s poskytováním úvěrů vládě, se svým vlivem na přední rakouské státníky podílel na tvorbě rakouské vnitřní i zahraniční politiky. K největším investicím vídeňského Rothschildova bankovního domu patřila výstavba Severní dráhy Ferdinandovy, železnice spojující sídelní město monarchie s Ostravskem, Krakovem a solnými doly v Bochni a Wieliczce. Pro rozvoj ostravské průmyslové oblasti měly značný význam Rothschildovy kapitálové investice do Vítkovických železáren a kamenouhelných dolů. Poprvé projevil zájem o Ostravsko v roce 1831, kdy hodlal koupit nebo najmout rozestavěnou Rudolfovu huť ve Vítkovicích z pozůstalosti právě zemřelého olomouckého arcibiskupa Rudolfa Habsburského. Nájemní smlouva byla podepsána v roce 1835 a definitivně Vítkovické železárny do rukou Solomona Rothschilda přešly v roce 1843. Tehdy také poprvé navštívil své báňské a hutní podniky na Ostravsku. V polovině 19. století se S. M. Rothschild stal nejvýznamnějším průmyslníkem v ostravské průmyslové oblasti, a to nejen objemem investovaného kapitálu, vyrobeného zboží a vytěženého uhlí, ale i zaváděním technologických a organizačních inovací. Na Ostravsku získal Solomon Rothschild také pozemkový majetek, a sice panství Bohumín, Šilheřovice a Hlučín.
12. září 1424
je datována první zmínka o vsi Martinov. Jan Jičínský z Kravař a z Fulneka připsal věnem své druhé manželce Anežce, dceři opavského knížete Přemka, v zemských deskách opavských roční důchody z jednotlivých vsí, mimo jiné ze vsí Krásné Pole, Martinov a Polanka nad Odrou. Záznam je první zmínkou o těchto lokalitách v písemných pramenech. Název Krásné Pole naznačuje, že ves byla založena v místě mimořádně vhodném k zemědělskému obdělávání, jméno Martinov je odvozeno od osobního jména lokátora vsi, blíže neznámého Martina (ves Martinova či lidé Martinovi) a pojmenování Polanky odkazuje k vymýcené ploše v hustě zalesněném prostředí.
13. září 1924
byl slavnostně otevřen nový turistický hotel vítkovické sekce Beskidenvereinu na Bílém kříži. Tento objekt již nesl řadu znaků ubytovacího zařízení hotelového typu. V impozantní třípatrové budově bylo celkem 24 pokojů a dvě společné noclehárny o 90 lůžkách. V objektu se vedle výčepu a prostorné jídelny nacházel i lovecký salónek vyzdobený trofejemi. Náklady se vyšplhaly na rekordních 1 750 000 Kč a k jejich úhradě vydatně přispěla podpora ze strany generálního ředitele Vítkovických železáren Adolfa Sonnenscheina. Cena noclehu se zde pohybovala mezi 17-22 Kč, členové Beskydenvereinu a spřízněných německých turistických organizací uplatňovali poloviční slevu. Existence tohoto zařízení byla v polovině 20. let minulého století trnem v oku představitelům české turistiky v regionu a kritické poznámky na jeho adresu plnily stránky tisku. V noci z 18. na 19. ledna 1936 hotel zničil požár. Objekt byl pojištěn u brněnské pojišťovny Donau, která vyplatila částku přesahující 1,4 milionu korun.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
