Kalendárium města Ostravy na 40. týden – od 30. září do 6. října

1. října 1874

bylo zahájeno vyučování na nově zřízené horní škole v Ostravě. Učilo se v nouzové budově na Nádražní třídě (v rožním domě na křižovatce s dnešní ulicí Mlýnskou). Vznik školy souvisel s prudkým nárůstem těžby uhlí v druhé polovině 60. let 19. století, kdy vedení horních závodů začalo stále více pociťovat nedostatek odborného technického personálu. Důraz na odborné vzdělání kladlo i vídeňské ministerstvo orby a zdejší báňské hejtmanství, které viděly v nedostatečném odborném vzdělání důlních dozorců příčiny velkého množství důlních neštěstí a úrazů, a zvláště pak důlních katastrof. Zřízení horní školy bylo povoleno výnosem ministerstva orby ze dne 26. června 1870 jako instituce, jejíž udržování i správa byla svěřena držitelům důlních polí v revíru.

4. října 1854

moravské místodržitelství v Brně schválilo spolková statuta obnoveného střeleckého spolku v Moravské Ostravě, prvního spolku ve městě vůbec. Jeho prvořadým účelem bylo „cvičení ve střelbě na terč a družná zábava v mezích zákona“. Střelecké exhibice, tzv. císařské střelby v den císařových narozenin nebo osm dní trvající královské střelby přitahovaly obrovské množství zájemců a byly důležitou společenskou událostí. Střelnice spolku se nacházela na pravém břehu Ostravice, naproti vyústění dnešní Střelniční ul.. Její součástí byla 133 m dlouhá střelecká dráha s lapačem kulí a postranními ochrannými zdmi. Dne 17. června 1872 byla střelnice zničena náhlým přívalem vody z rozvodněné řeky. Po katastrofě ze spolku vystoupilo 37 členů. Od roku 1892 stála nová střelnice na levém břehu řeky Ostravice, v tzv. Cinglu, v místech dnešní Nové radnice

5. října 1924

byla otevřena nová turistická chata na Ropičce. Jejím majitelem byl odbor Klubu československých turistů ve Slezské Ostravě. Tzv. Bezručova chata byla umístěna těsně pod vrcholem Ropičky. Chatu tvořila kuchyně s jídelnou pro 60 osob, byt pro správce, čtyři pokoje se 14 lůžky a jedna společná noclehárna pro 40 osob. Celkové náklady včetně vnitřního vybavení obnášely kolem 200 tisíc korun, z toho 140 000 Kč pokryly státní subvence a dary a zbývající částku hradil svými fondy odbor ve Slezské Ostravě. Samotný básník Petr Bezruč, jenž Ropičku navštívil 25. října 1925, věnoval chatě tyto verše: „Došli jsme sem k večeru / šumný domek jako v klícce / před Těšínem na Ropičce. / Brloh starých ještěrů?“

5. října 1924

bylo uděleno stavební povolení ke stavbě budovy Nové radnice v Moravské Ostravě. Myšlenka stavby radniční budovy má poměrně dlouhou historii. Již v roce 1912 byl vytvořen zvláštní stavební výbor, který o rok později doporučil pro výstavbu nové radnice zakoupení pozemku mezi dnešními ulicemi Českobratrskou, Husovou a Přívozskou. Další vývoj byl však zmařen vypuknutím I. světové válce. Naléhavost vystavění nové radniční budovy, již dlouho odůvodněná zchátralostí staré radnice, byla po válce umocněna dalšími dvěma faktory. Prvním byl vznik tzv. Velké Ostravy, městské aglomerace vytvořené sloučením s okolními moravskými obcemi Přívozem, Mariánskými Horami, Zábřehem, Novou Vsí, Vítkovicemi a Hrabůvkou. Nárůst administrativy, zapříčiněný převzetím agendy připojených obcí, bylo možné zvládnout jen výstavbou nové budovy, která by pojmula celý městský úřad pod jednou střechou. Druhým faktorem, který stavbu urychlil ještě více, bylo zřízení nových územně správních jednotek – žup. Hrozilo totiž nebezpečí, že když Moravská Ostrava nebude mít pro župní úřad důstojné sídlo, stane se střediskem župní správy Opava. Stavba radnice byla dokončena v roce 1930 a je dodnes největší stavbou svého druhu v republice.

Zpracoval: Archiv města Ostravy

(ab)