Kalendárium města Ostravy na 42. týden od 16. října do 22. října

Kalendárium historických událostí města Ostravy od 16. října do 22. října.

18. 10. 1982

Dne 18. října 1982 zemřel v Praze filmový režisér a scénárista Pavel Blumenfeld (*4. 1. 1914 v Moravské Ostravě). Za 2. světové války sloužil v československé zahraniční armádě a získal několik válečných vyznamenání. Jeho první hraný film Malý partyzán (1950) svým určením pro děti a mládež tematicky a žánrově předznamenal jeho další režijní činnost v hraném filmu, věnovanou problematice mládeže, zejména však válečnému, dobrodružnému a kriminálnímu žánru. Od poloviny 50. let působil i jako režisér Československé televize, kde se podílel na záznamech divadelních představení a režíroval i filmy a inscenace (např. Malá noční povídka, 1963; Soudničky, 1967; Jdi za zeleným světlem, 1968). Věnoval se též dabingové režii. Pro Československou televizi natočil dva medailony věnované herečce a spisovatelce Olze Scheinpflugové a skladateli Vítu Nejedlému.

20. 10. 1935

Dne 20. října 1935 se konaly obecní volby. V Moravské Ostravě první místo obhájila Čsl. sociálně demokratická strana (získala 14 mandátů), jako druhá nejsilnější z voleb vyšla Deutsche Wahlgemeinschaft (se ziskem 11 mandátů), na třetím místě se umístila strana Národně demokratická (7 mandátů), dále Komunistická strana Československa (6 mandátů) a Národní sjednocení (6 mandátů). Volby měly klidný průběh, odevzdáno bylo 65 899 platných hlasů, tj. 90 %. Starostou města Moravské Ostravy byl zvolen místo tehdy již nemocného Jana Prokeše jeho dlouholetý spolupracovník a senátor Josef Chalupník, který ve funkci setrval až do počátku nacistické okupace.

22. 10. 1949

Dne 22. října 1949 vytvořil kopřivnický rodák Emil Zátopek na stadionu v Ostravě-Vítkovicích nový světový rekord v běhu na 10 km v čase 29:21,2. Dosavadní světový rekord Fina Viljo Heina z 1. září tak byl překonán o 6 vteřin. Vítkovický stadion nebyl vybrán náhodou, neboť zde Zátopek pokořil světový rekord na stejné trati již jednou, 11. června 1949. Svůj světový rekord vylepšil v následujících letech ještě několikrát, naposledy v Bruselu v roce 1954, kdy stejnou trať zaběl v čase 28:54,2.

Zpracoval: Archiv města Ostravy

(ab)