Kalendárium historických událostí města Ostravy
(od 25. října do 31. října)
26. říjen 1968
Dne 26. října 1968, na počest blížícího se 50. výročí vzniku samostatného Československa, byly na fasádě Nové radnice v Ostravě slavnostně odhaleny dva velké bronzové reliéfy, kterou jsou zvětšenou podobu reversu a aversu pamětní medaile, zhotovené sochařem a medailérem Lumírem Šindelářem při příležitosti 700. výročí první písemné zmínky o Ostravě v roce 1967. Oba reliéfy obsahují řadu symbolických prvků. První je jakousi personifikací Ostravy; znázorňuje hlavu ženy, jejíž vlasy jsou sepnuty stuhou s názvem města, přičemž stuha má současně svým provedením připomínat kovové konstrukce těžních věží. Druhý reliéf obsahuje symboliku železa a uhlí, na jehož původ mají upomínat kapradiny, které se prolínají se slunečními paprsky. V dolní části reliéfu se nachází městský znak, v silně stylizované podobě též siluety chladících věží, mezi nimi i věž Nové radnice. Zajímavé je, že na této straně originální medaile byl ve středu původně umístěn ingot s rozžhaveným železem. Protože v roce 1967 byla Ostrava vyznamenána Řádem republiky, byla do středu reliéfu umístěna stylizovaná podoba tohoto vyznamenání.
27. říjen 1935
V neděli 27. 10. 1935 proběhly v Moravské Ostravě velké oslavy vzniku Československé republiky, které vyvrcholily odhalením pamětních desek, připomínajících události roku 1918, na budově Národního domu. Za přítomnosti zástupců všech zdejších českých spolků a studentů českých škol, kteří se shromáždili na dnešním náměstí Msgre Šrámka, provedly pěvecké spolky Lumír a Záboj kantátu Bedřicha Smetany Česká píseň. Poté starosta Jan Prokeš jakožto bývalý předseda revolučního národního výboru v Moravské Ostravě přednesl vzpomínkový projev a první náměstek starosty Jan Geisler obě desky slavnostně odhalil. Shromáždění pak bylo ukončeno zpěvem československé hymny.
30. říjen 1895
Ve středu 30. října 1895 se konal v Národním domě v Moravské Ostravě slavnostní večer na rozloučenou s ThDr. Aloisem Musilem (*1868 Rychtářov u Vyškova, + 1944 Otryby u Českého Šternberku), který od roku 1891 působil jako kněz při moravskoostravské farnosti, vyučoval jako katecheta na českých obecných a měšťanských školách, a také se angažoval v řadách místního českého národního hnutí. V pozdějších letech podnikl řadu cest po Blízkém Východě a díky svým vědeckým objevům (mimo jiné palác Kusejr Amra v Jordánsku) se stal orientalistou světového významu, kterému se mj. přezdívalo „český Lawrence z Arábie“. Po roce 1918 byl jmenován řádným profesorem na Univerzitě Karlově v Praze a patřil k zakladatelům předchůdce dnešního Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Po svém odchodu v roce 1895 navštívil Moravskou Ostravu zřejmě již jen jednou, a to v roce 1910, už jako slavný vědec a papežský prelát.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
