Kalendárium historických událostí města Ostravy
(od 15. listopadu do 21. listopadu)
15. listopadu 1995
Právě tehdy byl dán slavnostně do provozu po rozsáhlé rekonstrukci krásný secesní dům na Hlávkově ulici č. 1 v Přívoze, jenž v dezolátním stavu zakoupilo a spravilo Železniční stavitelství Brno, a. s., divize Traťové a pozemní stavby Ostrava. V prostorách domu se nacházely kanceláře, reprezentační místnosti, autosalon, prodejna náhradních dílů. Budova je stavební památkou. Jejím projektantem na konci minulého století byl významný rakouský architekt a autor návrhů městských regulačních plánů pro Moravskou Ostravu, Přívoz či Mariánské Hory Camillo Sitte. V roce 1921 žilo v tomto domě na tehdejší ulici Přemyslově (dříve ulice pod názvem Mariánská, Fösterova, Vahalíkova, Eulerova, Hlávkova po roce 1945) č. p. 592, jehož majitelem byl židovský obchodník Jakob Gross, 33 obyvatel. Většinou se jednalo o zaměstnance železnice. Bydlel zde ale i například strážník Otto Gottwald či hodinář Leo Rawik.
17. listopadu 1911
Tohoto dne vyšel v novinách Obrana Slezska článek o ostravské problémové mládeži, která se setkávala u haldy při dolu Michal v Michálkovicích: „Jde-li člověk večer kol této haldy, bývá rozedranými a často i opilými kluky zahrnován nadávkami a často i kamením. Neveselá podívaná jest na chlapce, kteří ještě do školy patří, vesele kouří dramky a popijí ze židlíku kvituvku. Pro taková individua, předčasně kleslá, jest halda průpravou k chacharství. Všimneme-li si zpráv policejní strážnice, musíme uznat, že velká část provinilců rekrutuje se z počtu návštěvníků haldy.“
18. listopadu 1914
V tento den se v Mariánských Horách (městská část Ostravy) narodil budoucí příslušník čs. letectva ve Velké Británii za 2. světové války, kapitán letectva Rudolf Roháček. V roce 1937 absolvoval vojenskou akademii v Hranicích a Prostějově a před válkou působil jako aktivní důstojník letectva, pilot. Po okupaci Československé republiky odešel do zahraničního odboje a již v září 1940 byl zařazen jako operační pilot u 601. britské stíhací perutě. Později byl převelen k 312. čs. stíhací peruti, povýšen na kapitána a jmenován velitelem letky. Padl při návratu z operačního letu 27. 4. 1942 nedaleko železniční stanice Axbridge-Somerset. Příčinou havárie byl pravděpodobně zamrzlý přívod kyslíku (let probíhal ve výšce 8 000 metrů). Pohřben byl na hřbitově Killay Swansea.
19. až 21. listopadu 1955
Výše zmíněného data proběhlo hlavní líčení před Lidovým soudem trestním v Ostravě s Františkem a Metodějem Pravdovými, majiteli zámků a velkostatku v Kunčicích nad Ostravicí. Tito bratři byli označeni za „vesnické boháče“. Na základě vykonstruovaných obvinění z úmyslné sabotáže státního hospodářství a neplnění povinných dodávek byli odsouzeni k propadnutí celého jmění a dlouholetému pobytu ve vězení. Metoděj Pravda se měl mimoto dopustit trestného činu pobuřování proti republice, když pronesl urážlivé výroky o prezidentu republiky A. Zápotockém, K. Gottwaldovi a J. V. Stalinovi a prohlásil, že očekává návrat kapitalistických poměrů. František byl odsouzen k trestu odnětí svobody na dobu šesti let a bratr Metoděj na devět let. V Ostravském kraji jim byl zakázán pobyt na dobu deseti let. Zařadili se mezi oběti komunistického režimu na Ostravsku.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)