Už dvě mláďata jeřábů popelavých vylíhnutá v loňském roce a letos na území České republiky sledují ochránci přírody ze Zoo Ostrava díky speciálním vysílačům. Nyní s napětím očekávají, kam se vydají zimovat. Česká republika leží uprostřed dvou hlavních evropských migračních tras jeřábů – západoevropské a baltsko-maďarské. Západoevropskou migrační trasu, vedoucí přes Německo a Francii do Španělska, využívají pravděpodobně všichni jeřábi ze severních Čech. Loňské mládě vylíhnuté na Českolipsku však v prvním roce života žádnou dalekou cestu nepodniklo. Zůstane i letos „doma“? A kterou trasu si vyberou jeřábi ze Slezska?
To, že jeřábi ze severních Čech létají „západoevropskou“ migrační trasou, víme podle sledování jedinců označených barevnými kroužky. „Tento systém využívá barevných kombinací na obou nohách ptáka ke složení jedinečného kódu. Pozorování těchto jeřábů jsou zadávána do mezinárodní databáze icora.de,“ vysvětluje koordinátorka sledování barevně značených jeřábů Markéta Ticháčková, která je také terénní pracovnicí Zoo Ostrava. Jeřáb vylíhnutý v loňském roce na Českolipsku byl díky podpoře ostravské zoo označený jako úplně první jeřáb GPS-GSM vysílačem v ČR. V prvním roce neabsolvoval žádnou dlouhou migrační trasu, ale zimoval v oblasti svého původu. Po většinu letošního roku se zdržoval v Sasku a v posledních týdnech nocoval na jednom z rybníků nedaleko zámku Moritzburg u Drážďan. Jeho poslední cesta však nevede dále na západ, ale vrátil se na východ – do nocoviště z loňského roku u města Görlitz. Že by ho to opět táhlo domů na Českolipsko? „Netrpělivě očekáváme další údaje o jeho pobytu a jsme zvědaví, kde stráví letošní zimu,“ říká Ticháčková.
Kudy migrují jeřábi z jednoho z nejvýchodněji položených hnízdišť v České republice, můžeme podrobně sledovat díky druhému GPS-GSM vysílači, který zaznamenává přesnou polohu mláděte vylíhnutého v letošním roce na Osoblažsku. Po opuštění hnízdiště se v srpnu rodina zdržovala v Polsku u Otmuchowského jezera, odkud se na začátku září vydala na svou první delší cestu – letěla 100 km přímo na sever. Překvapením bylo, že se jeřábi po čtyřech dnech vrátili zpět, aby zde strávili další měsíc, než se znovu vydali na úplně stejné místo. „Takovéto zajímavé chování bychom bez pomocí vysílače vůbec neodhalili,“ vysvětluje Markéta Ticháčková. Mladý jeřáb s vysílačem bude následovat své rodiče až do příštího jara a naučí se tak od nich migrační trasu i s důležitými zastávkami.
Po první cestě přímo na sever stále nebylo jasné, kudy bude rodina s mládětem pokračovat. Až na přelomu října a listopadu se jeřábi vydali směrem na západ. Cestou se zastavili na shromaždišti severně od Drážďan, kde se tradičně slétají jeřábi ze severních Čech, včetně loňského mláděte s vysílačem. Jeřábí rodina z Osoblažska ale hned další den pokračovala v cestě na shromaždiště západně od Lipska. Další zhruba 550 km dlouhou trasu absolvovala nejen ve dne, ale i v noci, jen se dvěma krátkými přestávkami, což je další zajímavé zjištění, protože to není úplně obvyklá migrační strategie jeřábů. Zastavili se u největšího umělého jezera západní Evropy Lac du Der-Chantecoq ve Francii, kde je velké shromaždiště jeřábů. Po několika dnech se rodina přesunula dále do centra Francie, kde nocuje u řeky Loire. Odtud se může vydat ještě dále, ale také zde již zůstat zimovat.
Oba mladí jeřábi s vysílačem se tedy přesouvají na zimoviště. Jeřáb z „východu“ se vydal na jihozápad po klasické migrační trase jeřábů, druhý na východ, blíže ke svému rodišti a loňskému zimovišti. Kde nakonec stráví zimu, poznáme z dalších údajů z vysílače. Důležité však je, že jsou oba ptáci v pořádku a že je díky vysílačům budeme moci provázet dalšími etapami jejich života, sledovat jejich chování a také prostředí, v němž se budou pohybovat. Díky tomu budeme moci přispět k jejich ochraně a ochraně jejich prostředí.
(ab)
