Obrovský úspěch v podobě pěti oceněných ze šesti zaslaných vzorků získala s omáčkami Joy, Passion, Fear, Surprise a Death ostravská firma Gaston Chilli v letošním ročníku prestižní britské kulinářské soutěže Great Taste (Velká chuť). Radovan Fron se svou rodinou se tak stali doslova korunovanými vládci pálivého v našem městě a vlastně i celé republice. Jak svého úspěchu dosáhl?
Úvodem, představíte sebe i váš vztah k našemu městu?
Já jsem Ostravan, miluji to tady. V našem městě jsem se přišel na svět, celý život v něm žiju a tady se chystám i dožít. Narodil jsem se ve Vítkovicích, od dětství žil ve Výškovicích, aktuálně bydlím s rodinou v Porubě a provozovnu máme na Dubině. Lidé mě znají jako milovníka chilli a výrobce, nebojím se říci prémiových výrobků z chilli.
A teď pojďme na chilli, jak jste se k němu vůbec dostal?
Poprvé jsem něco pálivého ochutnal jako malý capart v Bulharsku. Měli jsme tam ve vnitrozemí známé a vždy když jsme jeli od moře jsme se u nich na pár dní zastavili. Pamatuji si obrovskou zahradu, kde byly rajčata větší než má hlava a do paprik se vešlo snad kilo masa. Tam jsem poprvé ochutnal pálivou papriku. Více jsem se ale o ostré začal zajímat v pubertě kdy se objevily na trhu první chilli omáčky. Když jsem objevil pálivé papričky, zkusil jsem udělat nějakou „majdu“ i pro sebe a samozřejmě kamarády.
Kdy jste se objevil na trhu, jaká byla tehdy konkurence?
Nemýlím-li se, bylo to v půlce roku 2016. Tehdy někdy na jaře jsem chtěl jít na sraz amerických aut na Dole Michal a v programu jsem našel, že je tam nějaký „Chilliman“ z Třince. Vzal jsem tedy svou dýňovou omáčku s tím, že ho jako odborníka poprosím o zhodnocení. Chutnala mu tak, že hned po založení GastonChilli začal odebírat mé omáčky do svého shopu. Byl jsem jediný český výrobce, jěhož měl ve svém portfoliu, v té době byl spíše dovozce výrobků z chilli, dnes už taky dělá své produkty.
Dodnes jsme přátelé a pro mě zůstane největším českým chilliguru. V té době už bylo na trhu přes deset výrobců, nyní jich je, pokud počítám jen ty s živnostenským oprávněním hodně přes dvacet. Jinak znám velké množství lidí, kteří to vyrábí, stejně jako kdysi já pro sebe a své kamarády a mají famózní výrobky. Často mi je nosí na stánek k ochutnání, stejně jako jsem na začátku donesl já svou omáčku Chillimanovi.
Kruh se uzavřel. Chilli komunita je velmi silná a přátelská, já ostatní výrobce neberu ani tak jako konkurenci, jako spíše kamarády co mají stejnou vášeň jako já, bez toho se to totiž nedá dělat. Vždycky se těším, když mohu jet na nějaký chilli festival, obejdu všechny stánky, vyzkouším novinky, prohodíme pár slov. Klidně si i něco, co mě velmi zaujme, koupím, nemám problém třeba i na Facebooku pochválit výrobek jiného výrobce. Česko patří rozhodně mezi Evropskou velmoc nejen co do počtu producentů, ale i jejich kvality.
Čím jste si, dle vás, udělali jméno a jaké máte ocenění?
Podle mne tím, že nikoho nekopírujeme a jdeme svou vlastní cestou. Dělám, co mi chutná a mám to štěstí, že to chutná i jiným. Spoustu lidí mi řeklo, že naše omáčky pozná i poslepu, že mám tak specifický „rukopis“. Prvním oceněním bylo druhé místo omáčky „Žhavá Pitahaya“ v hlasování návštěvníků největšího chilli festivalu v Hradci Králové. Pak jsem si všiml, že spoustu výrobců má různé ocenění ze zahraničí, tak jsem se rozhodl, že to taky zkusím a poslal jsem dvě omáčky do USA na The 5th. World Hot Sauce Awards a „Rozpálený ananas“ byl oceněn bronzovou medailí, což byl pro mě obří úspěch. Další rok jsem poslal opět do USA opět dvě omáčky na The 12th. Hot Pepper Award a „Rozpálené mango“ mělo opět bronz. Tato omáčka získala bronz i v Hradci opět v hlasování návštěvníků. Předloni mi jeden slovenský výrobce chilli doporučil, ať pošlu něco do soutěže v Maďarsku, tak jsme to zkusili a poslal dvě omáčky a k nim i mou novinku, hořčici, která se hned po uvedení stala našim hitem, nejprodávanějším výrobkem. Přišel opět bronz a to za „Rozpálenou švestku“ se švestkovým vínem, což byl na Maďarsko, jako Mekku Evropského chilli velký úspěch Ale zklamal mě neúspěch hořčice, kterou jsme pro velký zájem v Česku nestíhali vyrábět.
Takže soutěž Great Taste, byla logickým pokračováním?
Už pár let jsem pokukoval po této nejprestižnější světové soutěži. Někdo tomuto ocenění říká gastronomický Oskar, já se spíše kloním k označení gastronomický Michelin. Je to soutěž, kde výrobci potravin z celého světa posílají své výrobky a porotci, jimiž jsou Michelinští kuchaři, foodblogeři, food kritici další gastronomické hvězdy je naslepo ochutnávají a hodnotí.
Letos se po dva měsíce hodnotilo celkem 14195 produktů od 749 výrobců ze 109 zemí. Každý výrobek vyzkouší minimálně osm porotců a napíši k němu své hodnocení a případné rady na zlepšení, což je k nezaplacení. Já loni poslal opět dvě omáčky a hořčici. Hořčice opět propadla, ale dostali jsme jednu hvězdu za „Rozpálenou švestku“. Splnil se mi sen a více jsem již nepotřeboval. Jenže po tomto úspěchu přišli kluci z Los Capolitos, pro které vyrábím šest omáček pro jejich síť mexických bister a přemluvili mě ať pošlu tyto omáčky taky na Great Taste.
K našemu obrovskému překvapení dostaly jednu hvězdu tři omáčky: Joy obsahující mango s ananasem, papričku Jolokia, limetu a tequilu, Passion, kde je mango s meruňkou a Jolokia a Fear, což je rajčatový základ s citronovým pepřem, uzenými papričkami Chipotle a dvojitou dávkou Jolokie. A další dvě omáčky získaly hvězdy dokonce dvě: Surprise s rajčaty, Chipotle a papričkou Habanero a Death s rajčaty s královnou pálivého Carolina Reaper. Pět ocenění ze šesti zaslaných vzorků. Několikrát jsem kontroloval výsledky, protože jsem tomu nemohl uvěřit, gigantický úspěch, pět ocenění v jedné sezóně nezískala žádná česká chilli firma a my jsme se tak zařadili mezi Evropsku elitu.
Když jste zmínil Los Capolitos, s kým ještě spolupracujete?
Prakticky od počátku vyrábím omáčky pro Mutant Fast Food, Kurnik Šopa Hospody, restauraci Fontána v Hrabůvce, hruškové pyré pro Cheesy Shop, speciály děláme i pro BrainMarket a sušené chilli dodáváme pro Ostravský Bopcorn. Dokážeme ale i vyrobit na přání firemní omáčky, například jsme před vánoci dodali 1600 omáček ostravskému ELVACu, již pravidelně dodáváme omáčky pro PGA Czech Open – MČR a Evropský pohár v přesnosti přistáni na Čeladné. Chystali jsme třeba i malé omáčky na svatbu jako dárek pro svatební hosty.
Odkud získáváte suroviny a kolik papriček potřebujete?
Do letoška mi část papriček pěstoval tchán, bez kterého bychom ani nemohli začít, letos jsem mu ale řekl, ať si užívá stáří a odpočívá a téměř celou zásobu papriček, kterých za sezónu spotřebujeme několik stovek kilogramů bereme od Zahradnictví Poruba, kde o ně pečují jako o vlastní. Ovoce a zeleninu klasicky od farmářů a mimo hlavní sezónu v Makru, kde kupujeme i tropické ovoce.
Jsou vaše produkty jen pro otrlé nebo je zvládne každý?
Máme celou škálu výrobků, od jemných až po opravdu brutální, nepoužíváme ale extrakty, pouze přírodní papričky, takže náš nejpálivější výrobek je pyré z Caroliny Reaper, kde je devadesát procent těchto na světě nejpálivějších papriček, trocha kvalitního italského vinného octu a špetka růžové himalájské soli.
Objevujete se na akcích, kde vás může veřejnost vidět?
Na akcích býváme, já osobně miluji kontakt s lidmi, rád si s nimi povykládám o chilli, ale bohužel kvůli mému zhoršujícímu se zdraví postupně naši účast na akcích utlumujeme. Každopádně nás ale lidi najdou vždy na pouti ve Staré Bělé, na Slavnostech Jihu, kde pořádáme i již tradiční soutěž v pojídání chilli Žhavý Jižan, na chilli festivalech v Hradci Králové a letos premiérově i v Brně a na Dnech NATO.
Občas, když má starší dcera volno, tak si holky udělají dámskou jízdu a jedou na naše oblíbené Trhy, co se hledají a pár dalších akcí. Prostě rodinná firma jak má být! GastonChilli, to nejsem jen já, ale hlavně celá rodina. Dnes už většinu výroby zajišťuje manželka, já už většinou hotový výrobek jen ochutnám, doladím, naplním do sklenic a zavřu. Žena se stará i o eshop, starší dcera s přítelem o logistiku, mladší pomáhá s lepením nálepek a dalšími věcmi. Naše síla je v rodině, sám bych na ten vrchol nedošel!
(nm)
