Krmení vodních ptáků se stává čím dál oblíbenější kratochvílí pro obyvatele měst i vesnic. Stejně jako u přikrmování ptáků na krmítkách bychom měli dodržovat určité zásady. Pokud nebudeme ptáky krmit přirozenou potravou, můžeme u nich vyvolat jak zdravotní komplikace, tak problémy v jejich chování.
Co tvoří přirozenou potravu čtyř nejčastěji krmených druhů?
- Labuť velká: vodní a bahenní rostliny i s plody a semeny, tráva, byliny. Živočišná potrava pouze jako příměs k rostlinám.
- Kachna divoká: převažuje rostlinná složka – řasy, okřehek, semena plevelů a trav včetně obilovin, žaludy, zelené části rostlin. Z živočišné potravy např. měkkýši, larvy hmyzu, korýši, ale i pulci nebo menší rybky. Sbírá potravu jak na vodě tak na souši.
- Lyska černá: zelené části rostlin, semena vodních bylin, obilí, bobule. Živočišnou složku tvoří například měkkýši, hmyz a červi. Sbírá potravu hlavně na vodě.
- Slípka zelenonohá: semena, bobule, zelené části rostlin, okřehek. Živočišnou složku tvoří hmyz, červi, měkkýši, pulci a rybky. Sbírá potravu hlavně na vodě.
Z tohoto přehledu je zřejmé, že chleba ani rohlíky, jimiž jsou vodní ptáci téměř ze 100 % krmeni, nemohou tvořit plnohodnotnou složku jejich stravy. Jedná se o tzv. hladové kalorie, které neobsahují potřebné živiny a vitamíny. Pokud touto „stravou“ přikrmujeme i v létě, tak např. u mladých labutí může vést ke znetvoření křídel (tzv. „syndrom andělského křídla“).
Je jasné, že zejména pro děti může mít přikrmování značný ekovýchovný význam, proto jej v žádném případě nelze zcela zavrhnout. Aby však bylo spojeno příjemné s užitečným, stačí dodržet několik zásad:
- Krmit ptáky výhradně jen v zimním období.
- Nahradit pečivo krmením, které je těmto druhům blízké, tj. zrní obilovin, ptačí zob, granule ke krmení vodních ptáků, listová zelenina, nakrájená kořenová zelenina.
- Krmit jenom tolik, co ptáci stačí zkonzumovat, nenechávat na břehu hromady do „zásoby“.
(ab)
