Mezinárodní den levhartů

Na 3. května připadal Mezinárodní den levhartů, který se slaví od roku 2013. Levhart má ze všech kočkovitých šelem největší areál rozšíření. Rozlišuje se několik geografických poddruhů. V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava je od roku 1977 chován levhart cejlonský. Jedná se o nejdelší nepřerušený chov tohoto levharta na světě mimo Srí Lanku.  

Velký areál rozšíření levharta je dán tím, že je to velmi přizpůsobivá kočka, která dokáže žít v různých typech prostředí (mangrovové houštiny, tropický deštný les, světlé suché lesy, severská tajga, křovinaté krajiny podél říčních toků, stromová savana, polopouště, pouště v nížinách) a vystupuje i vysoko do hor (přes 5000 m n. m.). Velmi obratně šplhá po stromech, dokáže rychle běhat (až 60 km/h), skočí do výšky až 3 m a velmi dobře plave. Původně se levhart vyskytoval v celé subsaharské Africe, částečně i v severní Africe. Od Arabského poloostrova se oblasti, které obývali levharti, táhly přes jižní a jihovýchodní Asii až do východní Číny. Dnes jsou na mnoha místech vyhubeni a výskyt zejména v Asii je značně fragmentovaný.

Rozlišuje se několik geografických poddruhů, které se od sebe odlišují i velikostí. Srst levhartů je poseta skvrnami a rozetami (bez vnitřních skvrn). Některé poddruhy levharta mohou mít černě zbarvenou srst. Tato barevná odchylka se nazývá melanismus. Pod určitým úhlem je však vidět původní kresba srsti.

Levharti v Zoo Ostrava

V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava byly historicky chovány dva poddruhy. V letech 1976–1987 levhart mandžuský (Panthera pardus orientalis) a od roku 1977 dosud levhart cejlonský (Panthera pardus kotiya). Kromě těchto poddruhů byl v letech 1964–1975 v zoo chován také levhart bez určení poddruhu (Panthera pardus) a v letech 1972–1996 jeho černá (melanická) forma.

V případě levhartů cejlonských se v Zoo Ostrava jedná o nejdelší nepřerušený chov tohoto poddruhu na světě (mimo Srí Lanku). V současné době v zoo žijí dva mladí jedinci – samice původem z francouzské Zoo Maubeuge (*2014) a samec ze Zoo Brno (*2017).

Od pavilonu velkých kočkovitých šelem k Pavilonu indických zvířat

Po přestěhování zoologické zahrady z Kunčiček do Slezské Ostravy žily zpočátku kočkovité šelmy v provizorní dřevěné stavbě z roku 1960 (v místě dnešních voliér sov nad výběhem Čitván). V teplém ročním období v něm byly umístěny velké kočky až do roku 1962, kdy byl dostavěn pavilon pro velké šelmy. Ten slouží po řadě úprav svému účelu dodnes a nese název Pavilon indických zvířat. Původní dřevěný objekt obývali později  ptáci (papoušci, sovy) a opětovně šelmy (pumy, rysi, psíci mývalovití apod.). Jeho demolice proběhla v dubnu 1981.

 Levhartí kvíz

Zájemci si mohou prověřit své znalosti o levhartech a případně se o nich dozvědět více prostřednictvím kvízu.

(ab)