Ve výběhu jihoamerických zvířat v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava je k vidění několik mláďat lam alpak. Nejstarší je sameček, který se narodil 1. června. Další dvě jsou samičky, jedna přišla na svět 29. července, druhá 22. srpna. Všechna mláďata jsou krátce po porodu schopna vstát a následovat svou matku. První krůčky však bývají na vratkých nohách ještě nejisté, ale zanedlouho už malé lamy sebejistě běhají po výběhu. V ostravské zoo se lamy rozmnožují pravidelně a podařilo se zde odchovat již desítky mláďat. Současná mláďata spolu s dalšími obyvateli výběhu nandu pampovými zachycuje video.
Lamy jsou nejbližšími příbuznými velbloudů. Dnes obývají Jižní Ameriku, kde žijí dva divoké druhy – hojnější lama guanako (Lama guanicoe) obývající rozlehlé pampy i hory do výšky 4800 m n. m. a vzácnější lama vikuňa (Lama vicugna) obývající náhorní roviny ve výškách 3500 až 5800 m n. m. Potomky guanaka jsou dvě domácí formy – lama krotká a alpaka. Lamy domestikovali Inkové před 6000 až 7000 lety v Peru v okolí jezera Titicaca. Pasou se převážně na šťavnatých pastvinách. Potravu přežvykují, ale žaludek mají pouze třídílný. Samice lamy vrhá jedno mládě, které poměrně dlouho kojí. Starší mláďata z předešlého vrhu tedy často sají s mláďaty mladšími. Lamy se dokážou velmi rychle aklimatizovat při změnách nadmořské výšky. Proto se hodí pro vynášení nákladů více než koně.
Alpaka (Lama guanicoe f. pacos) je menší zdomácnělou formou. Zbarvení srsti bývá bílé, černé, hnědé, béžové, šedé nebo strakaté. Je chována pro mléko, maso a vlnu. Ta se jemností podobá prachovému peří a ročně jí lze z jedné lamy získat 2-3 kg. Většinou se ale stříhají co dva roky. K nošení břemen se alpaky vzhledem k velikosti využívají jen minimálně, nepoužívají se ani jako jezdecká ani jako tažná zvířata.
(ab)
