Po krajtách zelených a hroznýšcích skvrnitých se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava rozmnožili další hadi – krajty písmenkové. V tomto případě se nejedná o prvoodchov, ale chovatelé přesto považují odchov mláďat za úspěch, který se podařil po delším časovém úseku (po sedmi letech).
Krajty písmenkové chová ostravská zoo od roku 2011. Návštěvníci mohou pár těchto největších hadů Afriky vidět v expozici s převráceným světelným režimem Noční Tanganika. I krajty písmenkové patří k živočichům s noční aktivitou. Poprvé se podařilo mláďata odchovat v roce 2016, podruhé až v letošním roce. Páření pozorovali chovatelé několikrát opakovaně od prosince loňského roku až do letošního března. Dne 19. dubna samice nakladla 22 vajec. „Vzhledem k tomu, že se jedná o velké hady (dorůstají až 7 m, běžně okolo 4,5 m), jsou i vejce poměrně velká – na délku mají přes 10 cm. V přírodě kladou samice vejce do starých zvířecích nor, termitišť nebo jeskyní. Proto jsme naší samici v expozici připravili náhradní dutinu v podobě boxu, který měl snůšce zajistil vhodné podmínky, hlavně dostatek vlhkosti. Samice si ale pro nakladení vybrala jiné místo, proto jsme snůšku umístili do inkubátoru v zázemí,“ popisuje Lucas Bono, chovatel-terarista.
Délka inkubace u tohoto druhu trvá asi 90 dnů. Po zhruba dvou týdnech již byly uvnitř vajec krásně patrné žilky. Dne 2. července se podle očekávání začala klubat první mláďata. Poslední přišlo na svět 9. července. Celkem je jich 19. K prořezání kožovitého obalu slouží mláďatům tzv. vaječný zub, který je umístěn na horním rtu hada a po čase zmizí. Čerstvě vyklubaná mláďata jsou poměrně velká, mají zhruba 65 cm a nebojí se použít své zuby. Krajty písmenkové patří mezi agresivnější druhy a kvůli jejich velikosti v dospělosti mohou představovat pro člověka nebezpečí. „Mláďata, která jsou od narození zcela samostatná, máme momentálně po jednom odděleně v chovných boxech v zázemí, abychom měli přehled o příjmu potravy a svlecích. První svlek proběhne zhruba do dvou týdnů a po té začneme krmit myšmi. Dospělé jedince krmíme králíky, morčaty a slepicemi, není ale výjimkou, že v přírodě jsou schopni pozřít i prase nebo gazelu,“ dodává Lucas Bono.
Krajta písmenková (Python sebae) je největším hadem Afriky a jedním z největších hadů světa. Dorůstá délky až 7,5 m a hmotnosti kolem 100 kg. Většinou se však vyskytují jedinci o délce 4-4,5 m. Mezi typické znaky patří skvrnění na těle zvířat připomínající egyptské hieroglyfy, což dalo této krajtě i české jméno. Aktivní jsou hlavně v noci, kdy i loví. V dospělosti jsou nevybíravé a loví i značně velkou kořist, jako jsou krokodýli, varani, hlodavci, opice, antilopy, prasata, šelmy a mnoho dalších. Loví také ptáky, v obydlených místech pak potkany, ale i drůbež, kozy či psy. Je známo několik případů napadení člověka. Útoky na lidi jsou však spíše vzácné a to i přesto, že se tyto krajty vyskytují ve městech dosti běžně. Je to škrtič (nejedovatý), který po uchopení kořist omotá svým tělem a smyčky utáhne pokaždé, když oběť vydechuje. Nežere mršiny. V chovu v lidské péči je pověstná svým temperamentem – agresivitou a kousavostí vůči chovateli, což ztěžuje manipulaci a vyžaduje zkušenosti a bezpečné chovné zařízení. Agresivita je patrná i u mláďat. Krajty písmenkové jsou ve své domovině pronásledovány, protože jsou považovány za škůdce a zabijáky. Loví se také pro maso a kůži. V Červeném seznamu IUCN je zařazena v kategorii Near Threatened (blízko ohrožení).
Foto: autor Lucas Bono.
(ab)
