V pavilonu afrických zvířat v Zoo Ostrava probíhá odchov dvou mláďat zoborožců kaferských. První mládě se vylíhlo 11. ledna a druhé 15. ledna. Rodiče o mláďata pečují v zázemí pavilonu, lidé však mohou v návštěvnické části vidět čtyři mladé zoborožce odchované v předchozích letech.
Ostravská zoologická zahrada chová zoborožce kaferské od roku 2001. První mládě tohoto mohutného afrického ptáka s nápadně velkým zobákem se zde vylíhlo v roce 2005, ale odchov se nezdařil a mládě uhynulo. Prvního úspěšně odchovaného mláděte se v zoo dočkali hned v následujícím roce. Od té doby se zoborožci v Ostravě pravidelně množí téměř každý rok. Celkem se podařilo přirozeně odchovat (tj. rodiči) už 13 mláďat. Letošní mláďata ještě nejsou započítána.
Zoborožci běžně odchovají jedno mládě, i když samice snáší obvykle dvě vejce. Chovatelé proto v prvních dnech po vylíhnutí malinko asistují, aby se zvýšila šance na odchov obou mláďat. Mláďata se líhnou s několikadenním rozestupem, takže by hrozilo, že starší a silnější mládě, které může být i výrazně větší, by se více prosazovalo při krmení, a mladší by strádalo. Asistence chovatelů spočívá v tom, že zpočátku mláďata pod matkou střídají, a jakmile jsou mláďata dostatečně velká a vidí, jsou podložena k matce obě a odchov dále probíhá už jen za účasti rodičů v hnízdní dutině. Nicméně ještě dalších několik dní jsou mláďata pravidelně kontrolována.
Aby měl chovný pár dostatek klidu na odchov potomků, je umístěn v zázemí pavilonu, kde jej návštěvníci neuvidí. V expoziční části mohou návštěvníci pozorovat čtyři mláďata z minulých let. Stáří mláďat lze odhadnout podle vybarvenosti lysé kůže kolem očí a u kořene zobáku. U dospělých jedinců je výrazně červená, u mladých ptáků je zpočátku kůže šedá, postupně začne růžovět až nakonec zčervená. Zajímavostí jsou také vlasová pírka na horním víčku připomínající řasy, což je u ptáků nezvyklé.
Zoborožec kaferský (Bucorvus leadbeateri) patří k největším ze 44 druhů zoborožců. Dorůstá až do výšky 1 m a váží okolo 4 kg. Obývá řídké lesy i savany jižní a východní Afriky do nadmořské výšky 3000 m. Jeho mohutný špičatý zobák je odlehčen dutinami vyplněnými vzduchem. Živí se hlavně hmyzem, ale také lovem drobných obratlovců, jako jsou hadi, žáby, ještěrky, hlodavci. V jeho jídelníčku se vyskytují i nejrůznější plody a semena. Žije v malých, až desetičlenných skupinách, v nichž se rozmnožuje pouze dominantní pár. Ostatní členové pomáhají s odchovem mláďat, obranou teritoria a hnízda. Samice snáší do stromové nebo zemní dutiny 1 až 3 vejce, na kterých sedí asi 40 dní. Ve stáří asi 80 dnů mláďata opouštějí hnízdní dutinu, do té doby jsou odkázána na péči rodičů. V Červeném seznamu ohrožených druhů (The IUCN Red List of Threatened Species) je veden v kategorii „Zranitelný“ (Vulnerable). Je ohrožen zejména ztrátou hnízdních možností a změnou krajiny kvůli zemědělským činnostem.
U většiny druhů zoborožců existuje zvláštní ochrana samice a mláďat před predátory – vchod do obydlené hnízdní dutiny samec „zazdí“ maltou z hlíny a trusu. Zůstává jen úzká skulinka, kudy samec samičku a mláďata krmí. Samec zoborožce kaferského ale samičku v dutině nezazdívá. Dříve se tito ptáci řadili do řádu srostloprstých, kam patří např. ledňáček, dudek nebo mandelík, ale na základě nedávných genetických výzkumů nyní patří do samostatného řádu zoborožci.
(ab)
