Expozičně-chovatelské zařízení TSAVO, které bylo v ostravské zoologické zahradě otevřeno před necelým rokem, obývají dikobrazi jihoafričtí spolu s mangustami trpasličími. Drobné šelmy mangusty se zde už poměrně záhy po otevření rozmnožily, u dikobrazů se mládě narodilo na začátku března tohoto roku. Expozice se nachází pod výběhem afrických kopytníků.
Skupinu dikobrazů jihoafrických tvoří jeden samec, dvě samice a jedno mládě zatím neurčeného pohlaví, které se narodilo 8. března 2020. Samice dikobrazů je březí 93-105 dní a rodí 1-3 mláďata. Ta mají hned po narození otevřené oči, vyvinuté zuby a měkké bodliny, které ztvrdnou do 10. dne. Dikobrazi jsou převážně noční zvířata. Naše dikobrazy ale mohou zájemci vidět v jejich výběhu i dopoledne při krmení, kdy dostávají zejména zeleninu, granule a větve k okusu (viz video). Po zbytek dne pak mohou návštěvníci obdivovat výsledky jejich „důlní činnosti“, protože tito velcí afričtí hlodavci si hrabou nory v hloubce až 2 m, které jsou vzájemně propojené tunely.
Dikobraz jihoafrický (Hystrix africaeaustralis)
Spolu s dikobrazem obecným je největším hlodavcem Afriky. Obývá savany a travnaté plochy v jižní Africe. Tělo má pokryté přeměněnými chlupy – bodlinami. Ty jsou uchyceny v kůži velmi volně. V případě ohrožení se dikobraz naježí a začne bodlinami výhružně chřestit, pokud to nepřítele nezažene, pokusí se ho nabodnout. Občas dochází k uvolnění bodlin, výjimečně i k „vystřelení“, a to prudkým stažením svaloviny kolem bodliny. Je aktivní převážně v noci, přes den odpočívá v doupatech pod kameny nebo v norách po hrabáčích. Špatně vidí, má však velmi dobrý sluch a čich. Dikobraz patří do skupiny hlodavců, je příbuzný veverce, myši, či bobrovi, ne tedy ježkovi, který patří mezi hmyzožravce.
(ab)
