Pár kakadu palmového v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava odchovává své první mládě. Mládě se vylíhlo 9. listopadu loňského roku, ale teprve na konci letošního ledna opustilo hnízdní budku.
Kakadu palmový patří mezi pozoruhodné druhy papoušků. Má černě zbarvené peří, na hlavě až 15 cm dlouhou chocholku a červené neopeřené líce, které při rozrušení mění intenzitu zbarvení. Jako jeden z mála ptačích druhů dokáže používat nástroj – klacík, kterým bubnuje do kmene, aby upozornil na své teritorium. Hnízdí ve stromových dutinách vystlaných větvičkami. Ty si štípá a upravuje pomocí silného zobáku. Hnízdo je tvořeno i více než metrovou vrstvou materiálu, jež slouží jako drenáž a ochrana před zatopením hnízda za deště, protože dutina bývá shora otevřená. Samice do hnízda snáší jen jedno vejce, často co dva roky, inkubační doba je 28-32 dní. Mládě se líhne slepé a neopeřené, je tak zcela odkázáno na péči rodičů. V bezpečí hnízdní dutiny tráví několik měsíců a opouští ji téměř ve velikosti dospělců.
Ostravská zoo chová kakadu palmového od roku 2013. Poprvé se zde pár rozmnožil v roce 2016, ale odchov se nezdařil. Mládě uhynulo krátce po vylíhnutí. Podruhé pár zahnízdil v loňském roce a tentokrát byl odchov úspěšný. Mládě se vylíhlo 9. listopadu 2020 a po celou dobu o něj rodiče příkladně pečují. Ve stáří 82 dnů opustilo hnízdní budku. V současné době už pobývá mimo ni, ale je stále dokrmováno rodiči. Chovatelé do péče nijak nezasahují, zatím ani neznáme pohlaví mláděte.
Kakadu palmový (Probosciger aterrimus) obývá tropické nížinné vlhké lesy Papuy a severní Austrálie (Cape York). Je to jeden z největších druhů kakadu. Živí se hlavně olejnatými semeny, ořechy i ovocem. V přírodě jsou tito papoušci pozorováni jednotlivě nebo v párech, maximálně v malých skupinkách o 5-7 kusech. Početnost divoké populace není přesně známa, ale předpokládá se, že se snižuje, a to v důsledku ničení přirozených biotopů tohoto papouška.
(ab)