Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitějším svátkem v roce. Důležitějším než Vánoce, protože podle křesťanské víry přinášejí naději na život věčný.
Loni poprvé se Velký pátek stal svátkem – pro většinu z nás tedy dalším dnem volna, který z Velikonoc učinil příjemné čtyřdenní prázdniny (těm, kteří pracují na směny a musí být v práci, se omlouváme.) Pro křesťany jsou však Velikonoce odjakživa nejdůležitějším svátkem v roce bez ohledu na to, jestli jim stát dá volno nebo ne. Proč jsou tedy tyto dny tak důležité?
Na Velký pátek neuklízejte
Pro křesťanský svět je Velký pátek dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Je proto považován za den smutku, motliteb a klidu. Je to připomínka jeho smrti, a tak byla výzdoba kostela chudá, bez květin a svící na oltáři.
Kouzla, poklady a počasí
Na Velký pátek se prý otevírá země a vydává poklady, které označuje světýlko nebo květoucí či zářící kapradí. Nebo v otvoru ve skále vycházející záře. Podle pověstí se v tento den otevírá i památná hora Blaník. Sledování počasí mělo význam i tento den. Když pršelo, znamenalo to podle pranostik příznivý rok a rozmnožení statků, když hřmělo, znamenalo to, že bude dobrá úroda. Jak už jsme říkali dříve, nesmělo se hýbat s půdou, orat, to by bylo špatné pro úrodu.
Bílá sobota – den ohně
Odkud pochází název Bílé soboty, to se můžeme dnes jenom dohadovat. Zřejmě byl odvozen od bílých rouch, podle jednoho zdroje však kněžských, podle dalších od bílých rouch novokřťenců. Přes den se neslaví žádná mše svatá a další svátosti. Jediní, komu se dostane pomazání, jsou nemocní.
Hospodyně si na tento den kupovaly nová košťata, kterými pak vymetly celé stavení, aby ta zůstala čistá po celý rok a nedržel se v nich hmyz. Na Bydžovsku se mladá děvčata myla ranní rosou, aby byla pěkná a bez pih. Muži pletli pomlázky, hospodyňky pekly beránky a mazance, dívky barvily vajíčka.
Odpoledne bylo zvykem honit Jidáše. Průvod obešel celou ves a nakonec se kostým Jidáše spálil. Večer se vrátí zvony z Říma.
V noci na Bílou sobotu přichází nejdůležitější událost celých Velikonoc – mše připomínající vzkříšení Ježíše Krista. Začíná slavnostní svěcení ohně, vykřesaného z kamene a rozdělaného před vchodem do kostela. V mnoha domácnostech se zhasínaly ohně, paní domu z něj vzala polínko a přiložila jej na oheň před kostelem. Od něj se zapálila velká svíce, zvaná paškál, od které si pak zapalovali své svíčky věřící. Nebo si vzali polínko z posvěceného ohně a tím pak doma opět zažehli svůj oheň. Z ohořelých dřívek lidé dělali křížky a zapichovali je do pole, aby bylo úrodné. Popelem z ohně pak hospodář posypal louku, aby na ní bylo vždy dostatek zelené trávy pro dobytek. Na mnoha místech lidé třásli ovocnými stromy, aby je tak probudili ze zimního spánku.
zdroj: http://living.iprima.cz/bydleni/na-velky-patek-nesmite-uklizet-ani-prat-pradlo-jinak-prijde-nestesti-co-ale-tento-den-znamen
