Prvním představením Národního divadla moravskoslezského se 12. srpna 1919 stala Smetanova opera Prodaná nevěsta. Nadšení diváci ji zhlédli v Městském divadle, dnes Divadle Antonína Dvořáka.
Prodanou nevěstu dirigoval 12. srpna 1919 Emanuel Bastl a režíroval ji Karel Kügler, který zároveň vystoupil v roli Jeníka. Mařenku ztvárnila Linda Šmídová, Kecala Rudolf Lanhaus. Ovšem uvedení opery neproběhlo zcela hladce. Někteří pěvci si vše na poslední chvíli rozmysleli a odmítli přijít do nového působiště. „Před samým zahájením sezony uprchl nám Kecal, pan Šťastný, zapřísahaje nás, že v Ostravě si nezvykne. Nový shon a nové cesty do Prahy. Šťastný lov za Šťastného. V Praze se mi podařilo získati Lanhause. Tu už nebylo obav o Prodanou,“ vzpomínal první ředitel divadla Václav Jiříkovský.
Ředitel Jiří Nekvasil připomíná zásluhy prvního ředitele NDM Václava Jiřikovského a jeho týmu: „Měl těžkou úlohu. Ačkoliv v Ostravě působil jen do roku 1923, vybudoval a vedl zde činoherní soubor, přivedl prvního šéfa baletu, italského tanečníka a choreografa Achilleho Viscusiho, šéfa opery a operety Emanuela Bastla a další špičkové umělce té doby. Emanuel Bastl v Ostravě uvedl hned v první sezóně nejen českou operní klasiku, ale také světová díla nebo v té době ještě stále málo hranou novinku – operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka. Pěvec a první Jeník v Prodané nevěstě Karel Kügler pak v našem divadle zůstal až do okupace a působil v Ostravě i jako režisér, překladatel libret a hudební pedagog.“
A proč divadlo sáhlo zrovna po Prodané nevěstě? „Na Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany padla v roce 1919 logická volba. Je to jedna z nejkrásnějších komických oper vůbec a stala se naší jasnou národní operou, ačkoli sám Smetana si představoval spíše Libuši. Od roku 1919 se diváci v Ostravě dočkali 14 nastudování Prodané nevěsty a celkem viděli 969 repríz, což je nejvíce představení jednoho díla v historii NDM. Poslední derniéru jsme uvedli letos 2. června – po 22 letech od premiéry skončila inscenace režiséra Ilji Racka. I v této inscenaci se vystřídaly generace pěvců: matku Mařenky – Ludmilu – hrála v červnu 2019 Eva Dřízgová-Jirušová, která v téže inscenaci začínala jako představitelka Mařenky,“ připomenul ředitel NDM Jiří Nekvasil s tím, že nové nastudování v jeho režii uvidí diváci NDM před rokem kulatých výročí skladatelova narození i úmrtí – v roce 2023.
Za sto let existence nabídlo Národní divadlo moravskoslezské divákům celkem 679 operních premiér, činoherních bylo 1305, baletních 182 a soubor operety/muzikálu NDM nastudoval celkem 580 děl. V první sezóně 1919-1920 to bylo úctyhodných 89 premiér – 54 činoherních, 12 operetních, opera nastudovala 18 inscenací a balet pět. Zvláštností první sezóny bylo, že jedno představení se hrálo dvakrát až třikrát a poté umělci nastudovali další. Z tohoto pohledu se dá pochopit 89 premiér za rok, ale pro herce a pěvce to znamenalo pořádný zápřah.
Historie českého divadla v Ostravě
České divadlo se v Ostravě hrálo od roku 1894 v Národním domě (dnes komplex Divadla Jiřího Myrona), ale prostory příliš nevyhovovaly, protože Národní dům sloužil i jiným kulturním a společenským účelům. Nespokojenost s poměry českého divadla v Ostravě je patrná v roce 1917, už před vznikem Československa, kdy 13. října 1918 byl ustaven Spolek Národní divadlo moravskoslezské (tehdy Spolek NDMS), a sice ,,za účelem zbudovati buď v Moravské Ostravě, nebo v Polské Ostravě důstojnou budovu pro české divadlo a udržovati ji vždycky ve stavu přiměřeném tomuto vznešenému účelu.“ Se vznikem samostatného státu Češi zpočátku neuvažovali o převzetí německého Městského divadla (dnes Divadlo Antonína Dvořáka) a chtěli si postavit vlastní. V pátek 12. srpna 1919 ovšem slavnostním uvedením Prodané nevěsty zahájili českou éru v budově, která do té doby sloužila divadlu německému.
Za druhé světové války se NDMS přejmenovalo na České divadlo moravskoostravské, ale záhy bylo nuceno budovu Městského divadla opustit a přenechat divadlu německému. Přestěhovalo se do Národního domu (Divadlo Jiřího Myrona). Původní Městské divadlo se v roce 1945 přejmenovalo na Zemské divadlo a v roce 1949 na Divadlo Zdeňka Nejedlého. Poslední změna názvu přišla v roce 1990 a od té doby se jmenuje Divadlo Antonína Dvořáka.
Národní dům byl v roce 1941 přejmenován na České divadlo moravskoostravské, po válce vznikl název Lidové divadlo a od roku 1954 je Divadlem Jiřího Myrona.
(ab) Zdroj: Město Ostrava
