V ostravské zoologické zahradě je chován největší počet kočkodanů Dianiných v lidské péči na světě. Za posledních dvanáct měsíců se zde narodilo nejvíce mláďat. Díky respektování přirozeného způsobu života a minimálnímu zasahování do sociálního složení skupin se zoo v Ostravě řadí k úspěšným chovatelům nejen kočkodanů, ale i jiných druhů primátů.
Úspěšný chov v Ostravě
V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava chovají kočkodany Dianiny od roku 1975. Za tuto dobu se zde narodilo 54 mláďat, z nichž 45 bylo úspěšně odchováno – všechna přirozeně svými matkami. „V roce 2012 se ostravská skupina kočkodanů Dianiných rozdělila na dvě. V každé byla matka s dvěma dcerami, které postupně pohlavně dospěly a začaly se rozmnožovat. Jednu ze skupin jsme v roce 2015 přemístili do nového Pavilonu evoluce, kde se od té doby narodilo již jedenáct mláďat, z nichž osm přežilo. Druhá skupina kočkodanů zůstala v původním pavilonu primátů a i zde se pravidelně rodí mláďata,“ říká vrchní chovatelka primátů Jana Kanichová.
Aktuálně zoo chová 24 těchto pestrých západoafrických opic, což v rámci zoologických zahrad představuje nejvíce na světě. „V Pavilonu evoluce žije 13členná skupina (viz video), v pavilonu primátů 8členná, v zázemí pak ještě pár s mládětem, které je jedním z mláďat narozených v letošním roce. Předpokládáme, že v pavilonu primátů se v blízké době dočkáme dalšího mláděte.
Co stojí za tímto úspěchem?
Úspěšné odchovy nejsou samozřejmostí, jelikož chov ve světě také není příliš úspěšný a počty jedinců nijak nestoupají. K dnešnímu dni je na celém světě podle dostupných informací chováno něco málo přes 100 jedinců (84 v Evropě, 17 v Severní Americe, čtyři v Japonsku a jeden samec v Jihoafrické republice). Za posledních dvanáct měsíců se narodila mláďata pouze v Evropě – celkem devět, z toho pět v Ostravě a po jednom v zoo v Lipsku, Moskvě, Twycrossu a Novosibirsku.
„Úspěšný chov podle našich zkušeností spočívá hlavně v respektování a dodržování sociálního složení skupiny tak, abychom napodobili přirozený průběh jako v přírodě. To také znamená minimální zásahy do fungování skupiny ze strany chovatelů, včetně odchovů mláďat. U kočkodanů to např. také znamená, že ve skupinách zůstávají samice se svými dcerami a pohlavně dospělí samci ze skupiny odcházejí. V případě většího množství dcer se skupina rozštěpí, ale nikdy neodchází jediná samice, ale odejdou sestry, tety apod.,“ vysvětluje Jana Kanichová.
Ostravské geny v Evropě
Ostravští kočkodani postupně dospívají a jsou poskytováni do řady dalších evropských zoo, aby předávali své geny. Minulý týden byl např. odvezen do svého nového působiště v Edinburghu pětiletý samec, kam odešel jeden odchovaný samec už v roce 2001. „Naši mladí samci doplnili chovy i v Paigntonu, Lisabonu nebo Moskvě. Do Zoo Liberec byla převezena trojice zvířat (jeden samec a dvě samice). Doufáme, že budou tyto přesuny úspěšně završeny odchovy dalších mláďat, tak jako v případě samce v Zoo Edinburgh, který úspěšně zplodil už pět mláďat. Přispějí tak k posílení a rozšíření životaschopné populace tohoto druhu v lidské péči. Druhu, jenž v přírodě zatím nepatří ke kriticky ohroženým, ale jeho stavy klesají, takže situace se může kdykoli výrazně zhoršit,“ uzavírá Jana Kanichová.
(ab)
