Míra využití komunálního odpadu z ostravských domácností každoročně roste, vloni dosáhla téměř 48 %. Ostravané totiž výrazně lépe znají a využívají městský systém nakládání s odpady. Přes 90 % z nich má v dosahu svého bydliště separační kontejnery na plasty, sklo a papír, okolo 80 % z nich tyto komodity skutečně třídí. Mnohem intenzivněji také využívají sběrné dvory.
Na konci roku 2018 byl prováděn dotazníkový průzkum mezi obyvateli Ostravy na téma odpadového hospodářství ve městě. Otázky byly záměrně stejné, jako v průzkumech z let 2005 a 2008, aby bylo možné vysledovat trendy v chování a postojích občanů města.
„Výsledky ukázaly, že systém nakládání s odpady v Ostravě se zdokonalil a lidé jsou mnohem lépe informovaní o tom, jak správně s odpady nakládat, aby se jich dalo využít co nejvíce. O těchto pozitivních trendech svědčí i skutečně vyprodukované množství jednotlivých složek komunálních odpadů a míra jejich využití. Jeden občan Ostravy vloni v průměru vyprodukoval 378 kilogramů odpadu, ze kterých se vytřídilo téměř 181 kilo surovin použitelných pro další zpracování,“ řekla náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.
Od roku 2005, kdy se prováděl první průzkum mezi občany Ostravy, se nezměnil většinový názor respondentů – hlavní problémy s odpady si způsobují občané sami svou nekázní (vyhazování odpadu mimo nádoby, netřídění…). Tento názor v průběhu let sílí. Naopak ubylo problémů s nedostatečnou kapacitou kontejnerů, četností svozu či špatně prováděným svozem.
„Dnes tedy téměř čtvrtina dotázaných žádné problémy v odpadovém hospodářství města nevidí. Prostor pro zlepšování tady ale ještě stále je. Připravujeme opatření, jak tvorbě odpadů předcházet a ty již vyprodukované více využít. Za pár měsíců budeme vyhodnocovat projekt sběru separovaného odpadu u rodinných domů v Radvanicích a Bartovicích, který by se v případě úspěchu mohl rozšířit i do dalších lokalit,“ dodává jednatel společnosti OZO Ostrava Karel Belda.
Za posledních 13 let vzrostla spokojenost lidí s odpadovým systémem i službami, které město spolu se svou odpadovou společností OZO vybudovalo. Nejvíce se zvýšila u dostatečné kapacity nádob na směsný i separovaný odpad a u dostatečné informovanosti o nakládání s odpady ve městě. Lidé se díky kvalitním a systémovým informacím dozví o správném využívání tříděného odpadu, téměř polovinu dotázaných už ani nenapadá, jakým způsobem by se dal systém nakládání s odpady v Ostravě ještě vylepšit.
Více než 90 % dotazovaných uvedlo, že mají k dispozici v blízkosti svého bydliště barevné kontejnery na separovaný odpad – plasty, papír a sklo. Přibližně 80 % občanů města je skutečně využívá. V roce 2005 ještě ve městě nebyly zavedeny kontejnery na papír, plasty mohlo třídit pouze 55, 4 % a sklo 61,8 % lidí. Třetina oslovených tehdy uvedla, že nemají v blízkosti bydliště k dispozici žádné kontejnery na separovaný sběr, dnes už je to jen 5 % dotázaných. Stále však chybí povědomí o tom, že do žlutých kontejnerů se v Ostravě můžou vyhazovat i nápojové kartony a kovové obaly.
Před 10 lety více než polovina Ostravanů nevěděla, kde najde nejbližší sběrný dvůr. Dnes to díky systematické propagaci ví 76,3 % lidí. Sběrné dvory předčily dříve preferované velkoobjemové kontejnery v ulicích. O polovinu se snížilo i množství velkoobjemových odpadů odložených vedle popelnic, stále jich však je 11 %, typicky odloženým odpadem je nábytek.
V letošním roce Ostrava vyprodukovala celkem 108 601 tun odpadu. Z toho téměř polovinu (48,2 %) tvoří směsný odpad, okolo 17,3 % separované složky (papír, plast, sklo a kovy), 14,3 % zeleň a 12,6 % objemný odpad.
(ab)
