S blížícím se obdobím Památky zesnulých zmíníme informace týkající se veřejných pohřebišť. Na území statutárního města Ostravy se v současné době nachází 22 městských veřejných pohřebišť (z toho tři se zákazem pohřbívání), která se nacházejí v 16 městských obvodech. Největší rozlohou veřejných pohřebišť disponuje Slezská Ostrava (cca 28,61 ha), kde se zároveň nachází největší počet hrobových míst a Ústřední městský hřbitov s výměrou cca 25,5 ha. Nejmenší rozlohu má veřejné pohřebiště v Hošťálkovicích, nejnižší počet hrobových míst vykazuje veřejné pohřebiště v Proskovicích.
„Příspěvek města na provoz Ústředního hřbitova je ročně ve výši 8,3 milionů korun, na rozvoj Ústředního hřbitova je každoročně do kapitálového rozpočtu města účelově vázaný investiční příspěvek 10 milionů korun a 20 milionů korun na rozvoj ostatních městských veřejných pohřebišť. V letošním roce byla na rekonstrukci míst posledního odpočinku na území města připravena rekordní částka, téměř 29 milionů korun. Peníze pomohou obvodům k financování například oprav chodníků a pěšin mezi hrobovými místy, nového oplocení, mobiliáře či výsadby zeleně a mnoha dalšího,“ vysvětluje Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí.
Ostravské hřbitovy mají dlouhou a bohatou historii. Například v Hrabové u dřevěného kostela se dochoval hřbitov z 16. století a v Nové Vsi vznikl hřbitov u kostela v 17. století. Také hřbitov v Třebovicích vznikl již v roce 1738, hřbitov ve Slezské Ostravě v roce 1823 a v Plesné v roce 1850. O zřízení posledního funkčního hřbitova na území Moravské Ostravy se zasloužil městský lékař Nikodém Kroczek, který je na tomto hřbitově také pohřben. Areál (o rozloze 10,9 ha) se od počátku potýkal s problémy, souvisejícím s jílovitou půdou a vysokým průsakem spodních vod. Díky tomu se vedení města Moravské Ostravy začalo již počátkem 20. století zabývat myšlenkou zřízení krematoria, které bylo posléze v letech 1923–1925 na hřbitově jako první na Moravě (a šesté v ČSR) vybudováno. O stavbu se zasadil rovněž tehdejší předseda správní komise a později starosta Moravské Ostravy Jan Prokeš. Víc informací k historii hřbitovů na území Moravské Ostravy i Poruby v Encyklopedii města Ostravy (viz https://1url.cz/a1kTx, https://1url.cz/S1kTA, https://1url.cz/e1kTm, https://1url.cz/01kjM).
„Město pomáhá financovat obnovy a zvelebení míst posledního odpočinku v jednotlivých obvodech, podílí se však též na financování náročnějších projektů. Například v loňském roce byla otevřena nová smuteční síň v Ostravě-Vítkovicích, realizace si vyžádala 84 milionů korun a město na ni přispělo 70 procenty. Na Ústředním hřbitově město financovalo v roce 2022 částkou 7 milionů výstavbu kolumbária, přístupových chodníků a zpevněných ploch. Následující rok směřovalo 8 milionů k novostavbě květinové síně a změně dokončené stavby veřejného prostranství u kostela sv. Josefa, letos bylo určeno 6 milionů pro novostavbu technického zázemí. U městských obvodů byly finance určeny například na budování chodníků, veřejného osvětlení, zdí, zvoničky či rekonstrukci kříže nebo bývalé márnice a obnovám pohřbívacích polí, terénním úpravám či budování kolumbárií,“ upřesňuje Aleš Boháč, náměstek primátora.
Město Ostrava aktuálně hledá člena představenstva společnosti Krematorium Ostrava. Detailnější informace k výběrovému řízení lze nalézt na webu města viz https://1url.cz/51kjp. Žádosti lze zasílat do 12 hodin dne 5. listopadu 2024.
(ab)