Běžela už 7. minuta nastavení, když se PATRIZIO STRONATI zavěsil do vzduchu, trefil dobře rozehraný roh Jiřího Fleišmana a hlavou srovnal na 2:2. Obrovská radost pro Baník a rána pro hosty, kteří se už už viděli se třemi získanými body na cestě domů.
Když jste v 94. minutě inkasovali, věřil jste, že ještě může přijít vyrovnání?
Věřit musíte pořád. Dokud sudí nepískne, je pořád aspoň malá šance Dokud nepískne, věřím vždycky,
Oba góly, které jste Slavii vstřelili, padly z rohových kopů. Byly to nacvičené standardky?
První byla nacvičená, u té druhé jsme tam naběhli všichni, Fleiši to kopl do ohně. Bylo to štěstí, že mi to spadlo na hlavu a že jsem to dal na branku.
Jak jste vnímal průběh zápasu?
V prvním poločase jsme dostali krásný gól ze standardky. Slavie byla lepší na míči, my jsme dobře bránili a snažili jsme se chodit do brejků. Měli jsme nějaké příležitosti, ale bylo to spíš tak po šestnáctku. Ve druhém poločase už byla Slavia lepší, ale my jsme poctivě bránili, to se nám vyplatilo a bod má pro nás velkou cenu.
Kromě dvou inkasovaných gólů jste Slavii téměř nepustili do šance…
Slavie má vpředu kvalitu, byla efektivní, o čemž svědčí to, že vystřelila dvakrát na branku a dala dva góly, což byla pro nás smůla. Důležité bylo, že jsme hráli poctivě, všichni hráči, počínaje útočníky až po gólmana, skvěle jsme to odbránili. Porvali jsme se s tím, snad bude trenér spokojený. Když jsme dva góly dostali, tak jsme i dva dali.
Závěr zápasu byl poněkud vyhecovaný…
Já už měl kartu, takže jsem moc nemohl mluvit, ale tady jsme doma my, což Slavia musela pocítit, že jsme tvrdí. Tady nenecháme nikomu nic zadarmo. Emoce k fotbalu patří, škoda, že lidi nejsou na tribuně, ti by ty emoce i úroveň fotbalu ještě zvedli.
(pd) Zdroj: FC Baník Ostrava
