Prázdné ulity vodních plžů často slouží jako úkryt nejrůznějším živočichům. Asi nejznámější je skupina raků/krabů poustevníčků. V zadní části pavilonu Tanganika v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava plave drobná rybka jménem pestřenec podobný, která se v ulitě nejen ráda skrývá, ale také vytírá. V současné době jsou v akváriu k vidění kromě dospělců i ulity plné mláďat. I proto si tento pestřenec vysloužil označení ryba „šnekáč“.
Pestřenci podobní (Neolamprologus similis) žijí v početných koloniích ve střední části východoafrického jezera Tanganika na místech, kde se v prohlubních shromažďují prázdné ulity vodních plžů. V těchto těsných společenstvích harémového typu obhajují samci někdy poměrně agresivně malá teritoria, uvnitř kterých svá menší území hájí jednotlivé samice. Obě pohlaví jsou si podobná, liší se jen velikostí. „Samec dorůstá délky asi 5 cm, samička jen 3,5 cm, lépe se tak vtěsná do ulity, ve které odchovává mláďata. Samci v ulitách jen spí nebo se skrývají před nebezpečím. Mláďat bývá až 10 a od mateřské ulity se zpočátku téměř nevzdalují, při jakémkoliv vyrušení se do ní rychle schovávají. Postupně se více osmělují, ale definitivně vazbu s rodným místem přetrhají až ve věku okolo pěti měsíců, když měří téměř dva centimetry. Musí si pak najít vlastní ulitu,“ popisuje Markéta Rejlková, akvaristka a inspektorka chovu ryb v Zoo Ostrava.
Ryby s podobným způsobem života se nazývají šnekáči a jsou to vesměs zástupci cichlid, tedy čeledi, která je svou péčí o potomstvo proslulá. V jezeře Tanganika jde o poměrně častou adaptaci, ulity k rozmnožování i úkrytu využívá více než 20 druhů ryb. „Dno jezera je kamenité a většina ryb se vytírá na kamenech či ve štěrbinách, menší druhy cichlid tedy nedostatek vhodných útočišť vyřešily po svém a obsadily prázdné ulity. Ty se na mnoha místech jezera koncentrují v prohlubních dna, proto tyto jinak teritoriální ryby musejí žít pospolu. Některé druhy šnekáčů však žijí pouze v párech a známe i takové případy, kdy je samec několikanásobně větší než samice, například pestřenec krásnoploutvý (Lamprologus callipterus). Samec je velký proto, aby zvládl přemístit ulity na zvolené místo, samice je drobná proto, aby se do ulity vešla. Zatímco část šnekáčů využívá ulity příležitostně a poslouží jim dobře i jiné úkryty, pestřenci podobní jsou na toto prostředí vázaní a bez ulit se neobejdou. V Zoo Ostrava mají k dispozici ulity hlemýžďů zahradních,“ dodává Markéta Rejlková.
Pestřenec podobný zaujme pozorovatele na dlouhé hodiny, protože má velký zájem o okolí a neustále ho přetváří k obrazu svému. Dokáže okolo svých ulit uklízet nebo přeskupovat písečné duny tak, že mění vzhled akvária. Často přitom dochází k interakci se sousedy. Písek rybky přenášejí proto, že chtějí zakopat svou ulitu, a tím zvýšit její bezpečí, nebo ze stejného důvodu vrší duny na okrajích teritoria.
Pestřence podobné v Zoo Ostrava zachycuje video.
Foto: autor Enrico Gombala.
(ab)
