Když v září 2022 městská galerie současného umění PLATO zahajovala provoz v novém sídle, čerstvě zrekonstruované budově bývalých jatek, vzduch vibroval nejen radostí, ale také napjatým očekáváním. Ohlasy za prvních dvanáct měsíců jednoznačně dokládají, že nová podoba instituce Ostravu definitivně propsala do kulturní mapy Česka. Galerie však svými službami zlepšuje i podmínky pro každodenní život lidí ve městě. Jeho centrum tak díky ní nabízí nejen širší kulturní nabídku a zázemí, ale třeba i první brownfieldovou zahradu v ČR.
„Otevřením nového sídla PLATO získala Ostrava možnost adekvátně zarámovat současné světové umění tak, jak je to běžné a přirozené v Berlíně, Paříži, Londýně, Glasgow, Vídni, Varšavě, Mnichově, Lodži nebo Hannoveru. Nabízíme tedy už nejen setkání s umělci a umělkyněmi dříve, než je začnou vyhledávat prestižní světové instituce, ale také podmínky, jaké jsou ve světě obvyklé,“ říká ředitel PLATO Marek Pokorný. Kromě pozornosti věnované perspektivním tvůrcům se v dramaturgii PLATO objevují i mezinárodně již etablované osobnosti jako jsou polská umělkyně Katarzyna Kozyra, malířka libanonského původu Etel Adnan, švédská sochařka Anna Udenberg, anebo Eva Koťátková, která bude Českou republiku prezentovat na prestižním benátském bienále 2024. Ta je spoluautorkou výstavy, kterou PLATO připravuje už dva roky a bude zahájena 11. října.
Město Ostrava novou výstavní budovou dobudovalo svou kulturní infrastrukturu a zařadilo se mezi malou skupinu municipalit, které investují do kultury a získávají za to po právem na prestiži. „PLATO je velkým úspěchem celé Ostravy. Pozornost, které se galerii dostává z Evropy, jen potvrzuje, že skutečné centrum progresivního myšlení může být i na neočekávatelném místě,“ říká ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast. Podle umělce, pedagoga a emeritního rektora Akademie múzických umění v Praze Tomáše Vaňka se PLATO „jedinečně a profesionálně etabluje do kontextu důležitých institucí věnujících se prezentaci a vzdělávání na poli současného umění, a to se vší komplikovaností, kterou toto poslání obnáší, a obětavostí, jež si tato mise žádá.“
Díky výraznému tvůrčímu vkladu polského architekta Roberta Konieczného, autora rekonstrukce, se PLATO také stalo cílem architektonických výletů. Velké množství zájemců přirozeně přijíždí z Polska. O stavbě bohatě referovala polská média, ale také celosvětově sledované časopisy jako je italský Domus nebo britský Wallpaper. Konverze historické budovy bývalých jatek rovněž postoupila do užšího výběru České ceny za architekturu 2023, jejíž výsledky budou známy v listopadu, a byla přihlášena do Grand Prix Architektů – Národní cena za architekturu 2023. Interiér nového sídla od architektky Yvette Vašourkové pak byl zařazen do prestižní Ročenky české architektury. Reputačním měřítkem je zájem kolegů, kteří se do ostravské galerie jezdí inspirovat. Naposledy to byly například týmy Slovenské národní galerie, brněnské Káznice nebo nové pardubické galerie GAMPA nebo ředitelé městských galerií současného umění v Polsku v rámci výročního zasedání jejich sdružení.
Za uplynulých 12 měsíců bylo pro veřejnost připraveno a zpřístupněno pět výstav, a to ve třech cyklech s celkovou návštěvností 23 072 lidí. Vedle výstav, za nimiž jezdí návštěvníci i z větší vzdálenosti, vzniká v galerii také velké množství aktivit výhradně pro Ostravu: workshopy, komentované prohlídky výstav a prohlídky k historii budovy jako kulturní památky, edukační programy pro školy nebo přednášky a debaty. Skoro 300 uskutečněných doprovodných programů galerie během 12 měsíců, včetně prázdnin s trojicí příměstských táborů, navštívilo více než 10,5 tisíce návštěvníků. Nové sídlo zároveň umožnilo vznik rezidenčního programu, který v roce 2023 podpořilo i Ministerstvo kultury v rámci Národního plánu obnovy a jehož se dosud zúčastnilo 23 umělců a kurátorů, z toho 12 ze zahraničí. Vzdělávacích programů pro školní skupiny se v jen v roce 2022 zúčastnilo 3682 žáků a studentů. O vysoké odbornosti vzdělávacího týmu PLATO svědčí například to, že jeden z kurzů byl akreditován Ministerstvem školství ČR.
Dynamický rozjezd PLATO v novém sídle přitáhl také nebývalou pozornost médií. Do července 2023 bylo o galerii vydáno přes 200 textů, z toho 23 v zahraničí, a v další stovce bylo PLATO zmíněno.
Nová budova galerie se od té předchozí liší bezpečnostními a klimatickými podmínkami, kterými disponují výstavní sály. Pořádání velkorysých výstav s profesionálním zázemím se
tak stalo základním prvkem nabídky. Instituce si přitom stále zachovává svou specifičnost a řada vystavovaných děl vzniká přímo na místě a často ve spolupráci s místními komunitami. Vzrostla tedy i technická a časová náročnost instalace výstav.
Předchozí působiště galerie, fungující aktuálně pod názvem PLATO Bauhaus, nyní poskytuje zázemí spolupracujícím organizacím. Za posledních 12 měsíců se zde uskutečnilo např. šest velkých výstav Fakulty umění Ostravské univerzity, na kterých se představily vybrané ateliéry i diplomanti. Velký zájem o spolupráci ukazuje nejen na dobré jméno galerie, ale i na nedostatek cenově dostupných prostor v Ostravě, a naopak velké množství nápadů a iniciativ, které jsou skvělou zprávou o městě Ostravě a jejím potenciálu. Podstatné je, že se zde potkává umění institucí s uměním zezdola. PLATO Bauhaus si našlo hodně organizací i platforem ze sociální oblasti a galerii rovněž cíleně oslovují důležité české instituce, viz přehled níže.
V pozdním jaru letošního roku navíc poprvé vykvetla nová veřejná zahrada, na niž PLATO soustředí pozornost v dalších letech. Pod názvem Zahrada přítomnosti tak vznikla další komunitní a vzdělávací platforma, na jejíž rozvoj a využití se budou soustředit aktivity instituce v příštích letech, a to ve spolupráci s hosty uměleckých rezidencí a návštěvníky.
(ab)
