Klimakemp pořádaný hnutím Limity jsme my! proběhne letos od 3. do 9. října v Ostravě. Jeho hlavním požadavkem je okamžité a funkční řešení energetické krize, která nyní přivádí mnoho lidí do situace, kdy si nemohou dovolit platit doma za energie. Klimakemp bude také požadovat odchod od uhlí spravedlivý pro zaměstnance a místní obyvatelstvo – ne korupci a podporu velkých hráčů. Debaty a praktické workshopy představí reálná řešení, která by mohla přinést konec energetické chudoby a sociální spravedlnost nejen v Moravskoslezském kraji. Organizátorky Klimakempu přitom zdůrazňují, že řešení nespočívá v prodloužení těžby uhlí či závislosti na fosilním plynu, které způsobují klimatickou krizi. Od pátku do neděle budou součástí Klimakempu také protestní akce.
„Lidé jsou měsíc co měsíc inflací připravováni o prostředky, navíc se jim zvyšují náklady na život. Klimakemp se staví proti těmto trendům a požaduje systémovou pomoc. Narůstající energetické chudobě se budeme na Klimakempu věnovat nejen v přednáškách, ale i prakticky, například během dílny svépomocného zateplování. Chceme ukázat, jak si lidé mohou pomoci sami nebo navzájem, když je vláda nechává na holičkách. Zároveň jsou ale potřeba opravdová, systémová řešení energetické chudoby, jako jsou komunitně nebo obecně vlastněné obnovitelné zdroje energie, které v ČR doposud nemají podporu vlády,” říká Veronika Dombrovská z hnutí Limity jsme my.
Do Moravskoslezského kraje míří největší podíl (zhruba 20 miliard korun) z Fondu spravedlivé transformace i peníze z dalších evropských fondů. Hrozí ale, že si je mezi sebe netransparentně rozdělí ty největší podniky a použijí je na komerční projekty, které obyčejným lidem a životnímu prostředí nepomohou, ani nevytvoří dlouhodobá a důstojná pracovní místa. Fond pro renovaci zničeného území byl navíc korporacemi doslova vydrancován a náklady na sanaci tak budou muset platit daňoví poplatníci. Toto není ani spravedlivé, ani transformace.
„Uhelné regiony dlouhodobě nesou následky těžby. Není to jen špinavé ovzduší a zničená krajina, ale například i vyšší zadluženost nebo krize bydlení – levné byty slíbené horníkům v privatizaci doslova ukradly firmy Zdeňka Bakaly jako Asental a potažmo Heimstaden – pověstné špatnými podmínkami pro nájemníky. Právě krize bydlení a energetická krize jdou vždy ruku v ruce a na region tvrdě dopadají. Spravedlivá transformace by měla řešit nejen to, z čeho se bude vyrábět elektřina po uhlí, ale i tyto problémy. Peníze z fondů musí sloužit jako investice do obnovitelných zdrojů nebo zateplování budov, a pomoct tak lidem s účty za energie,“ říká Alžběta Králová z hnutí Limity jsme my.
Český plán spravedlivé transformace zkritizovala Evropská komise, která ho vrátila k přepracování: nesplňuje totiž evropské požadavky a zvýhodňuje velké hráče. Některé projekty přitom nesplňují ani podmínku vytvoření kvalitních pracovních míst nebo přechodu
na nízkoemisní provoz. Veřejnost z uhelných regionů zároveň většinou ani netušila, že se do plánování může zapojit. V Moravskoslezském kraji je tak předběžně schváleno několik tzv. strategických projektů. Některé z nich již čelí odporu místních či kritice odborné veřejnosti. A ačkoliv se jejich rozpočty pohybují v milionech, veřejnosti je o nich zatím známo jen velmi málo informací. Žádný z nich se však přímo nezaměřuje ani na vyřešení energetické chudoby, ani na dostupnost bydlení nebo rekvalifikaci lidí pracujících v uhelném průmyslu.
Klimakempy, tábory za klimatickou spravedlnost, pořádají Limity jsme my! od roku 2017. Akce, jejichž součástí byla i občanská neposlušnost přímo v uhelných dolech nebo elektrárnách, měly jako svůj hlavní požadavek rychlý konec těžby a spalování uhlí. Ten zůstává i letos, větší prostor ale dostane téma energetické chudoby a spravedlivé transformace.
(ab)
