Výstavy Taus Makhachevy a Kris Lemsalu Malone otevírají 19. května v ostravské městské galerii PLATO druhou část celoročního cyklu věnující se tématu ruin nazvanou „Čas oplakávání“. Taus Makhacheva vybrala video Baida se záznamem performance, která se v roce 2017 odehrála v rámci 57. bienále v Benátkách. Kris Lemsalu Malone vytvořila pro PLATO novou sochu Lazy Flower.
Tvorba Taus Makhachevy, umělkyně působící v Moskvě, je ovlivněna místem jejího původu, Dagestánem. Její dílo Baida, což je dagestánský termín pro chatrnou loďku, vzniklo na základě rozhovorů umělkyně s rybáři lovícími v Kaspickém moři. Zdejší rybáři se poutají lanem k přídi bárky, aby v případě utonutí byla jejich těla nalezena, a umožnili tak svým rodinám následně truchlit. To je jeden z hlavních motivů video performance, která vznikla pro 57. bienále v Benátkách. „Práce se zamýšlí nad nejistou existencí rybářů bojujících o přežití ve zdrcujících přírodních a ekonomických podmínkách. Zároveň je odpovědí na přehnaná očekávání návštěvníků bienálových přehlídek ve smyslu spektakularity vystavených uměleckých děl,“ říkají kurátorky ostravské výstavy Daniela a Linda Dostálkovy. Díla Taus Makhachevy jsou zastoupena ve sbírkách County Museum of Art v Los Angeles, Tate Modern v Londýně nebo Treťjakovské galerii v Moskvě. Výstava trvá do 24. října.
Estonská umělkyně Kris Lemsalu Malone vytvořila pro PLATO novou instalaci Lazy Flower (v českém překladu Líná kytka). Jedná se o dvou a půl metrovou sochu na kovovém podstavci na kolečkách, jejíž pozice se bude v galerii v průběhu výstavy měnit. „Lemsalu Malon kombinuje těla zvířat, lidí a keramických předmětů s nalezeným materiálem do divadelních instalací, které nás odvádějí do fantazijního světa. Není tomu jinak ani u její nové instalace, ve které navíc najdeme i fragmenty jejích předcházejících děl,“ říká kurátorka výstavy Edith Jeřábková. Autorka vytvořila sochu zároveň jako prostředí pro svou performance, kterou PLATO uskuteční, jakmile to pandemická situace u nás a ve světě umožní. Práce umělkyně byly vystaveny například na 58. bienále současného umění v Benátkách, KW Institute for Contemporary Art v Berlíně nebo v pavilonu Secession ve Vídni. Výstava trvá do 24. října.
Obě nové výstavy otevřely druhou část celoročního cyklu Ó a ach, krása, ruina a strach, nazvanou „Čas oplakávání“. Oplakávání PLATO vnímá jako očistný proces, během něhož se společně učíme žít s minulostí a hledáme smysluplná pokračování v budoucnosti. „PLATO se pokouší vrátit tento rituál do našeho pragmatického a technologicky závislého života. Na vlastním příkladu přechodového stadia, kdy se z provizorní lokace bývalého hobbymarketu přestěhujeme do permanentního sídla zatíženého minulostí, bývalých jatek, si vytváříme prostor a čas k pozorování měnící se situace a všech jevů, které jsou s přechodem spojeny,“ upřesňuje Edith Jeřábková, kurátorka PLATO a autorka koncepce celoročního cyklu.
V červnu a červenci druhou část cyklu rozšíří výstavy Lili Reynaud Dewar a Lenky Klodové. Vernisáž první části „Proměna“ a druhé části „Čas oplakávání“ PLATO plánuje na 14. července.
Medailony umělkyň, kurátorské texty, anotace celoročního cyklu a fotografie jsou součástí samostatné přílohy.
(ab)
