V Libérii se konal workshop na záchranu hrošíka liberijského, za účasti Zoo Ostrava. Vzácný druh ohrožuje zejména zlatokopectví a ničení lesů, bez ochrany může hrošík na některých místech brzy vyhynout.
Organizace Fauna a Flora International zorganizovala v hlavním městě Libérie, Monrovii, v pořadí druhý workshop na záchranu hrošíka liberijského (Choeropsis liberiensis). První workshop byl v roce 2010, proto bylo nutné zhodnotit, jak se vyvíjí situace s tímto ohroženým druhem.
V Monrovii se sešlo celkem šedesát odborníků z více než deseti států. „Mezi účastníky byli zejména lidé ze všech čtyř států, kde hrošíci dosud žijí. Konkrétně z Libérie, Sierra Leone, Pobřeží Slonoviny a Guiney,“ vyjmenoval vědecký pracovník Zoo Ostrava Jan Pluháček. Workshopu se zúčastnil jako jediný pozvaný host z kontinentální Evropy. Na workshopu představil práci IUCN SSC Hippo Specialist Group, kde je spolupředsedou.
Na workshopu si účastníci vyměnili zkušenosti a také zhodnotili aktuální situaci hrošíka liberijského. „Momentálně se ví, ve kterých místech hrošíci žijí, ale neví se, kolik jich je,“ zkonstatoval Pluháček. Nejlepší situace dlouhodobě zůstává v Pobřeží Slonoviny.
Hrošíky ohrožuje zejména zlatokopectví a ničení lesů. „Reálně hrozí, že ve třech ze čtyř států, kde hrošík žije, může vymizet během několika desetiletí,“ popsal neveselé vyhlídky Pluháček. Problém s ochranou hrošíka je i ten, že většina ochranářů v zemích, kde hrošík žije, jej nikdy neviděla, protože tento tvor žije velmi skrytě. Libérie, kde se workshop konal, má sice zákony na ochranu přírody, ale není schopna je vymáhat. Navíc se jedná o osmou nejchudší zemi naší planety.
Hrošík liberijský žije skrytě v tropických deštných pralesích západní Afriky. Na rozdíl od hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius) žije samotářsky. Objeven byl až v polovině 19. století. V Červeném seznamu (IUCN Red List) je řazen v kategorii „ohrožený“ (Endangered). Chov v zoologických zahradách tak může být důležitý jako pojistka do budoucna pro zachování tohoto druhu na Zemi. Hrošík, kterého mimochodem chovají i čtyři české zoo, je mnohem menší než hroch obojživelný. Toho můžete vidět v Zoo Ostrava, jež také vede pro hrocha evropskou plemennou knihu.
(ab)