Pohozené odpadky ve volné přírodě jsou bohužel v České republice nepříjemnou realitou. Z nedávného průzkumu Iniciativy pro zálohování vyplynulo, že pohozené odpadky trápí téměř celou populaci. V Moravskoslezském kraji obyvatelé nejčastěji nalézají pohozené PET lahve – 82 %, následované plechovkami – 65 %. Obyvatelé Moravskoslezského kraje třídí v České republice nejsvědomitěji (společně s lidmi ze Středních Čech), podle průzkumu na 96 % z nich, nízká míra recyklace, která u plastu činí 42 %, vadí však jen 65 % z nich, což je méně, než je republikový průměr. Že by zavedení zálohového systému na nápojové obaly motivovalo neukázněné občany k udržování pořádku se domnívá 90 % dotazovaných z Moravskoslezského kraje. Jak by takový plošný systém záloh na PET lahve a plechovky v Česku vypadal, představila Iniciativa pro zálohování.
Třídění neznamená recyklaci
Češi jsou v třídění obecně velmi důslední, alespoň nějaký odpad doma třídí drtivá většina z nich. Faktem ale zůstává, že z vytříděného plastu se recykluje ani ne polovina. „Většina Čechů si myslí, že minimálně polovina vytříděného odpadu se recykluje. Logicky se tak více než třem čtvrtinám z nich nelíbí, že vytříděného plastu se recykluje pouze 42 %. Spokojení nejsou ani s tím, že mnoho odpadků končí ve volné přírodě, s odhozeným odpadem v přírodě má zkušenost téměř každý Čech,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Čísla se podle Havligerové shodují napříč různými věkovými kategoriemi i napříč pohlavím či kraji České republiky. Jako nedostatečné označilo třídění 65 % občanů Moravskoslezského kraje.
Průzkum Iniciativy pro zálohování ukázal, že kromě vysokého zastoupení nápojových obalů Češi v přírodě často nachází také obaly od jídla, tašky nebo cigaretové špačky. Velké zastoupení mají podle respondentů i skleněné lahve a plastové kelímky.
Za „odměnu“ bychom i uklidili
Nejčastěji lidé potkávají pohozené odpadky okolo laviček či podél cest. V Moravskoslezském kraji naráží místní z 67 % na odhozené nápojové obaly v okolí laviček a košů, z 60 % podél cest.
Že by zavedení zálohového systému na nápojové obaly motivovalo by neukázněné občany k udržování pořádku se domnívá 90 % dotazovaných z Moravskoslezského kraje. Polovina z nich by dokonce byla ochotna nepořádek ve veřejném prostoru uklidit i po ostatních. „Zahraniční zkušenosti potvrzují, že zálohy pomáhají zatočit s litteringem, tedy odpadem pohozeným ve volné přírodě. Například v Lotyšsku se množství pohozených nápojových obalů snížilo o 95 % už po dvou letech od zavedení zálohového systému,“ uvedla Kristýna Havligerová.
Třídění nepořádek neřeší
Jako problém vnímají Češi také přeplněné kontejnery na tříděný odpad. V Moravskoslezském kraji naráží na přeplněné kontejnery alespoň jednou za dva týdny 58 % občanů. „Nepořádek kolem kontejnerů je bohužel častým nešvarem. Zavedení zálohového systému by pomohlo omezit pohozené odpadky nejen ve veřejném prostoru, ale i v přírodě, kde škodí životnímu prostředí nejvíce,“ uzavírá Havligerová.
Základem systému záloh hustá síť sběrných míst
Iniciativa pro zálohování představila plán, jak by měl být nastaven zálohový systém na PET lahve a plechovky v Česku. Vracet tyto nápojové obaly půjde ve všech prodejnách potravin s plochou nad
50 m2 a na čerpacích stanicích. Celkem se bude jednat o téměř 11 tisíc sběrných míst. Zálohy se budou týkat obalů o objemu od 0,1 do 3 litrů, výše zálohy bude v intervalu od 3 do 5 korun. Zálohování PET lahví a plechovek podporuje v tuzemsku více než 80 % lidí1, bez jeho zavedení Česká republika nesplní evropské
„Zálohový systém zajistí skutečnou recyklaci PET lahví a plechovek v Česku, a přitom nebude vyžadovat žádné finance z veřejných zdrojů. Díky husté síti téměř 11 tisíc sběrných míst bude zachován komfort pro spotřebitele, kteří budou k vracení nápojových obalů motivováni zálohou ve výši 3 až 5 korun,“ uvedla Havligerová. Jak dále uvádí, zkušenosti zálohujících zemí ukazují, že systém umí systém zatočit právě s litteringem. Po zavedení záloh se v těchto zemích množství pohozených nápojových obalů zásadně snížilo.
Zálohovat se budou plastové a kovové obaly od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 %. Výjimku budou mít nápoje, které jsou do svého obalu stáčeny přímo v místě prodeje, jako jsou například sudová vína stáčená do PET lahví.
Průzkum byl proveden na reprezentativním vzorku 1050 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
Co je littering?
Pojem littering pochází z anglického slova „litter“, které se překládá jako nepořádek či odpadky. Litteringem se rozumí odpad volně pohozený či ponechaný na místě pro něj nevyhrazeném, ať už na veřejném prostranství, či v přírodě. Mezi nejčastějším odpadem jsou cigaretové nedopalky či žvýkačky, dále pak obaly od nápojů či jídla.
(ab)
