Ekologické organizace z Polska, Německa a České republiky společně jednaly o hrozbách spojených s rozvojem lodní dopravy na řece Odře. V ohrožení je budoucnost unikátních přírodních ekosystémů, lidí žijících v blízkých oblastech a v neposlední řadě i dopravců. Hledat ve splavnění řek spásu, je podle odborníků krok zpět.
„Na konferenci jsme mohli poprvé vidět celý rozsah plánů polské vlády, jejichž uskutečnění by v podstatě znamenalo přeměnu řeky na kanál. Zahrnují stavbu až 30 nových přehrad i napřímení a prohloubení 130 km úseku volně plynoucí, meandrující řeky Odry. Přestavba oderské vodní cesty má mezinárodní dosah, proto musíme této hrozbě čelit taktéž na mezinárodní úrovni,“ řekl organizátor konference za českou stranu, Vlastimil Karlík z Arniky.
Odborníci poukázali na další hrozby, kdy krom likvidace stanovišť mnohých chráněných živočichů a na nich navázaných biotopů, by došlo k prohloubení dopadů klimatické krize; sucha a povodní.
„Mnoho rostlinných druhů a zvířat z této oblasti zmizí, ohrozí se tím ale také regiony, které se už dnes potýkají se suchem. Podzemní voda v nich ještě více klesne, protože se bude stahovat do prohloubených kanálů,“ uvedla Marta Smigrowska-Mohn z organizace Deutsche Umwelthilfe.
Starosta Jeseníku nad Odrou Tomáš Machýček v online příspěvku vylíčil strasti života v obci na plánované trase kanálu Dunaj-Odra-Labe: “Lidé žili v trvalé nejistotě. Navrhované trasy se měnily, obyvatelé tak nevěděli, zda se nebudou muset stěhovat či kde si mohou postavit dům. Já jsem u řeky vyrůstal, věděl jsem, kde rostou kytky a žijí zvířata. Přál bych si, aby Odra zůstala taková, jaká je.“
Jeden z největších paradoxů plánů ale odborná veřejnost vidí v tom, že vodní doprava ve skutečnosti není ani zdánlivou jistotou. „U vodní dopravy je největší problém vrtkavá povaha řek. Někdy je vody v řekách hodně, někdy málo. Často tak pro lodě nejsou dobré podmínky a nemohou vyplout. Například po Dunaji nelze splouvat 50 až 100 dní v roce. Takové železnice jsou oproti vodě rychlejší a méně náročné na emise,“ řekl Dr. Wojciech Szymalski z Institutu udržitelného rozvoje ve Varšavě.
„Nejsme tu od toho, abychom jen kritizovali, netvrdíme, že některá řešení nejsou možná. Rozvíjejme ale lodní dopravu tam, kde je to možné, přizpůsobujme lodě a plavidla řece a ne naopak. Je možné rozvíjet ekoturismus a projekty, které zadrží vodu či naopak zabrání povodním,“ doplnil prof. Krzysztof Świerkosz z univerzity ve Vratislavi.
Ukázky jiného přístupu k řece, založeného na respektování a obnově přírodních hodnot, představil na příkladech David Veselý z podniku Povodí Moravy, který realizoval v posledních letech několik významných revitalizací, a to i na větších řekách – Moravě, Dyji a Bečvě.
Koalice spolu s dalšími nevládními organizacemi chystá dopis do rukou Evropské komise ohledně vodních dopravních cest zařazených mezi prioritní projekty evropské dopravní sítě TEN-T. Připravuje také sérii workshopů a seminářů v dotčených zemích zejména pro místní samosprávy.
(ab)
