Během běžného srpnového večerního odchytu vlaštovek na nocovišti v rákosině se při tradiční kroužkovací akci u rybníka Zrcadlo na Kopidlnsku v síti terénní ornitoložky Zoo Ostrava Markéty Ticháčkové objevil zajímavý jedinec – napůl vlaštovka a napůl jiřička. Podle determinačních znaků se jednalo o křížence našich dvou běžných druhů – vlaštovky obecné a jiřičky obecné.
V průběhu září vlaštovky i jiřičky odlétají na zimu do subsaharské Afriky. Po cestě je samozřejmě čeká nejedno nebezpečí včetně lovu ve Středomoří i v Africe, takže jen část vlaštovek se v druhé polovině dubna vrátí na svá hnízdiště. Díky kroužkování teď víme nejen o migraci vlaštovek, ale i třeba to, že jsou vlaštovky věrné místům svého hnízdiště. Ale vždy tomu tak nebylo, neboť ještě v 18. století se i Carl Linné domníval, že se vlaštovky na zimu zahrabávají do bahna. A to právě proto, že před odletem nocují ve velkých hejnech v rákosinách, kde jim vodní hladina pod nimi poskytuje relativní bezpečí.
Vlaštovku obecnou (Hirundo rustica) lze od jiřičky obecné (Delichon urbicum) rozeznat poměrně snadno, a to jak v sedu, tak v letu. Vlaštovka má tmavou bradu a tmavá záda, jiřička má bradu bílou a kromě toho má i bílou skvrnu u kořene ocasu při pohledu shora, na tzv. kostřci. Na jaře je rovněž nápadný dlouhý ocas vlaštovek. Oba druhy mají sice podobný vzhled i chování, přesto jsou rozdíly tak veliké, že ke křížení dochází jen vzácně. Je to však možné kvůli promiskuitě vlaštovek, která není nikterak vzácná, i když byly donedávna považovány za věrné.
Výše zmíněný kříženec z Kopidlnska se více podobal vlaštovce. Měl delší ocas, světlé zbarvení brady, ale špinavě bílý kostřec a žádné bílé skvrny na ocasních perech. Nohy nebyly ochmýřené, jako má běžně jiřička. „Byl nápadný na první pohled, jeho odlišnost je patrná i z fotografií,“ vysvětluje terénní ornitoložka Zoo Ostrava Markéta Ticháčková, která zajímavého jedince kroužkovala.
Vlaštovka a jiřička patří mezi poměrně známé, navzájem si příbuzné ptačí druhy, které žijí v blízkosti člověka. Oba druhy staví hnízdo z bláta, typ hnízda a jejich hnízdní preference se ale trochu liší. „Jiřičky staví více uzavřené hnízdo jen s malým vletovým otvorem a umísťují ho obvykle pod střechy z vnější strany budov, zatímco vlaštovčí hnízdo je jen „mistička“ a vlaštovky ho staví uvnitř,“ objasňuje Ticháčková rozdíly při hnízdění. Vlaštovky nejraději hnízdí tam, kde je ustájen dobytek nebo koně, a kde je tudíž dostatek hmyzu, a tím pádem i dostatek krmení pro mláďata. S tím, jak ubývá hospodářských stavení, ubývá i vlaštovek.
„Vlaštovky opravdu za poslední desetiletí výrazně ubyly. V Praze odhadem až o dvě třetiny,“ říká pražský ornitolog Karel Pithart.
Ačkoliv se dříve věřilo, že vlaštovka do domu přináší štěstí, nejsou teď vždy všude vítanými hosty. „Proti jiřičkám jsou dokonce často na budovy instalována různá plašící zařízení, ačkoliv tito ptáci hnízdící v našem okolí nám jsou prospěšní právě redukováním obtížného hmyzu,“ upozorňuje Ticháčková na jeden z nešvarů dnešní doby.
(ab)
