Spolek Arnika zaznamenal výrazný meziroční nárůst u vypouštěných rakovinotvorných, mutagenních a látek poškozujících hormonální systém člověka. Zvýšilo se i množství látek toxických pro vodní organismy, včetně kyanidů vypouštěných do řek. Mezi podniky posedmé vévodí Spolana Neratovice kvůli vypouštění karcinogenů při produkci PVC a dalších surovin pro výrobu plastů. Významně vzrostly emise styrenu a formaldehydu z průmyslových provozů napříč republikou. Nejvíce je zvýšila firma MEA Metal Applications z Plzně, a to o 12 tun. Naopak klesly emise skleníkových plynů a rtuti, jejichž hlavním zdrojem jsou uhelné elektrárny.
O znečištění ve svém okolí se lidé dozví na webu www.znecistovatele.cz.
Mezi největšími znečišťovateli dominují velké průmyslové podniky z Moravskoslezského, Středočeského a Ústeckého kraje a Vysočiny.
“Kvůli technologickým změnám průmysl vypouští celou řadu nových škodlivin, jako jsou PFAS nebo bromované dioxiny, které nikdo vůbec nemonitoruje. Proto důrazně vyzýváme k aktualizaci legislativy a rozšíření seznamu sledovaných látek,” doplňuje Jindřich Petrlík z Arniky.
Vybrané látky s vysokou toxicitou
Rtuť
Spolana Neratovice po ukončení likvidace amalgámové elektrolýzy předala v odpadech 89 tun rtuti, s jejíž pomocí vyráběla chlor pro výrobu PVC. Šlo druhé nejvyšší množství zaznamenané v sedmnáctileté historii Integrovaného registru znečišťování.
Hlavními zdroji emisí rtuti do ovzduší zůstávají hnědouhelné elektrárny, především elektrárna Počerady. Meziroční emise rtuti z této elektrárny se přitom mírně snížily o asi 10 kg (z 383 na 372,5 kg za rok).
Dioxiny v odpadech
Velké množství dioxinů předaly v odpadech metalurgické provozy a spalovny odpadů, množství se meziročně snížilo zhruba o osm procent.
Na prvním místě jsou Třinecké železárny, které sice meziročně snížily množství dioxinů v předaných odpadech o 25 g TEQ (8), ale už několik let dominují tomuto žebříčku s vysokým množstvím dioxinů. Následuje spalovna nebezpečných odpadů Suez Využití zdrojů, a.s. v Trmicích a ostravská huť Liberty, která ovšem více dioxinů vypustí do ovzduší a méně jich předává v odpadech. Celému žebříčku dominují hlavně spalovny odpadů.
Už několik let po sobě předávají průmyslové provozy v odpadech až desetkrát více dioxinů, než vypouští v emisích do ovzduší celá Česká republika. Je velmi alarmující, že některé firmy odpady s vysokými koncentracemi dioxinů dokonce recyklují. Například směsi popelovin ze spaloven mohou končit ve stavebním materiálu. MŽP by mělo osudy takových odpadů sledovat.
Emise škodlivin do vod
Látky ohrožující vodní organismy
Množství látek nebezpečných pro vodní organismy vypuštěných do vod se za loňský rok o zhruba 2 tuny zvýšilo. Na vině je hlavně nárůst množství vypuštěného zinku a jeho sloučenin z čistíren odpadních vod v Praze a Otrokovicích a také těžkých kovů z huti Liberty v Ostravě.
Na znečištění vod se významnou měrou také podílejí kyanidy, které před rokem způsobily havárii na Bečvě, kde otrávily vše živé na téměř 40 km řeky (10). Nejvíce kyanidů loni vypustila ČOV v Ostravě, která pravděpodobně přijímá odpadní vody z místních metalurgických provozů. DEZA Valašské Meziříčí, čtvrtý největší znečišťovatel vod kyanidy, vypustila loni do Bečvy přes 60 kg kyanidů více oproti roku 2019, to je nárůst o zhruba dvě třetiny. K havarijnímu úniku kyanidů se v hlášení do IRZ za rok 2020 nikdo nepřiznal.
Arnika na havárii na Bečvě reagovala výzvou Řeky bez jedů, kterou podepsalo téměř 7 tisíc lidí. K otravě řeky stačí několik desítek kilogramů kyanidů. Ohlašovací práh pro jejich přenosy v odpadech je ovšem hodně vysoký – 500 kg, proto ve výzvě Řeky bez jedů požadujeme jeho snížení. Výzva míří i na další nedostatky IRZ z hlediska ochrany vod před toxickými látkami. Ministr Brabec v reakci na výzvu zpřísnění IRZ již přislíbil, ale ke konkrétním krokům zatím nedošlo.
Emise škodlivin do ovzduší
Potěšující je trvalý pokles skleníkových plynů a plynů způsobujících kyselé srážky. Jejich největšími zdroji zůstávají severočeské hnědouhelné elektrárny a hutní provozy v Moravskoslezském kraji.
Množství skleníkových plynů se v hlášeních do IRZ za poslední rok snížilo o více jak 10 milionů tun, z více jak 63 na necelých 53 milionů tun za rok. Roční emise výrazně snížila například elektrárna Chvaletice.
Celkové emise styrenu ohlášené do IRZ vzrostly o necelých 17 tun, což je 15 %. Nejvýrazněji k tomuto nárůstu přispěl provoz MEA Metals Applications vyrábějící nádrže na vodu a odvodňovací systémy.
Provozy v první desítce největších znečišťovatelů styrenem jsou zodpovědné za 56 % emisí styrenu. Úroveň regulace emisí této látky je obecně nízká. Za rok 2020 ji do IRZ ohlásilo 55 průmyslových provozů, což je o dva více proti roku 2019.
“Zdroje emisí styrenu se ukazují jako velmi problematické již delší dobu. Řešení je přitom jednoduché. Pořízením dopalovacích jednotek by emise styrenu klesly zhruba na desetinu,” konstatuje Milan Havel z Arniky.
Množství rakovinotvorného a mutagenního formaldehydu meziročně vzrostlo o zhruba 7,5 t na více jak 25,5 t za rok 2020. O zhruba 3 tuny formaldehydu více ohlásil za rok 2020 například závod Rockwool v Bohumíně.
Arnika sestavuje žebříčky sedmnáct let a vychází přitom z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede Ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2020 data poskytlo celkem 1257 provozů, což je o 116 méně oproti roku 2019.
Budoucnost vidíme bez jedů.
(ab)
