Ostravská zoologická zahrada začala v letošním roce s chovem nového živočišného druhu – včely medonosné (Apis mellifera). Hlavním důvodem pro rozšíření druhové rozmanitosti o včely je především alarmující úbytek tohoto nepostradatelného a obdivuhodného hmyzu, nejen na území České republiky, ale na celém světě. Včely, ale také čmeláci jsou pro lidstvo nepostradatelnými především pro jejich opylovací činnost.
Mezi největší problémy včel v současné době patří nemoci, intenzivní zemědělství, jakož i používání nejrůznějších chemických látek při pěstování zemědělských plodin a dále úbytek včelí pastvy, tj. kvetoucích rostlin, vzniklý stále se rozšiřující zástavbou nebo výsadbou monokultur. Kombinace těchto stresujících elementů ve spojení s nepříznivými přírodními podmínkami (například dlouhodobým suchem nebo velmi mírnými zimami) vytváří na včely enormní tlak, který je vůbec největší v historii.
Včelnice v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava byla vytvořena na oddělené loučce v blízkosti stávající Včelí stezky. „Nainstalovali jsme zde čtyři nástavkové úly o rámkové míře 39×24 cm, do nichž jsme umístili čtyři oddělky, základy rozrůstajících se včelstev. V současné době jsou všechny připraveny na nadcházející zimu. Naší snahou je chovat zdravá včelstva v souladu s přírodou a podpořit tak biodiverzitu krajiny. Ale především přiblížit život tohoto blanokřídlého hmyzu široké veřejnosti a odbourat tak některé zažité předsudky,“ vysvětluje chovatel Ondřej Hruška, který v zoo o včely pečuje. Projekt Včely v Zoo Ostrava má velký potenciál. „Rádi bychom časem vytvořili také výukové programy pro žáky a studenty, semináře pro učitele nebo přednášky pro veřejnost v duchu této tématiky. Návštěvníky se snažíme oslovit také edukačními tabulemi a novými prvky na revitalizované Včelí stezce. Velký úspěch sklidila v letošním roce také víkendová akce Den pro včely, při níž měli návštěvníci příležitost blíže se seznámit se zajímavostmi ze života včel,“ dodává Ondřej Hruška.
Městské včelaření
V posledních letech je velice populární trend tzv. městského včelaření. Nejen, že se včelaří na území velkých měst, ale přímo v jejich centrech. Pokud není možné umístit úly například v parcích, na pozemcích institucí a škol, nacházejí včelaři místo pro úly na plochých střechách výškových budov. Ač máme všichni včely vžité spíš na loukách a polích, přívětivější prostředí vzhledem k nadměrné chemizaci v zemědělství skýtají překvapivě města i velkoměsta. Každé město má svůj park, městskou výsadbu, množství předzahrádek a zelených pásů a včely zde mají dostatek pestré a kvalitní pastvy. V žádném městě se nebude nikdy farmařit se včelami ve velkém a zavčelení krajiny se zde blíží přirozeným podmínkám. Med z měst nejen, že není závadný, ale je kupodivu chutnější a bez chemických prostředků používaných v zemědělství.
Chov čmeláků
Vedle včelího projektu se ostravská zoo rozhodla podpořit také čmeláky. Lidé svou činností stále více negativně ovlivňují život i tohoto blanokřídlého hmyzu, ať už vysazováním monokultur, postřiky nebo zástavbou bez kousku divoké zeleně. Příčinou úbytku je nedostatek potravních zdrojů, ale také hnízdních možností. „Proto jsme se pustili do instalace pěti speciálních čmeláčích úlků po areálu zoo, které by měly poskytnout hledajícím matkám čmeláků ideální podmínky pro zahnízdění. Tři čmelíny jsme ponechali na příznivém místě v blízkosti bohaté pastvy pro možnost samoobsazení divokými čmeláky a do dvou jsme umístili částečně rozvinutá hnízda čmeláků zemních (Bombus terrestris), tedy s kladoucí matkou a pár dělnicemi, zakoupené ve Výzkumném ústavu pícninářském v Troubsku. Stejně jako včely, také čmeláky bychom chtěli co nejvíc prezentovat návštěvníkům a jít tak příkladem v záchraně biodiverzity kolem nás. Včely i čmeláci jsou pro lidstvo nepostradatelnými pro jejich opylovací činnost,“ uzavírá Ondřej Hruška.
(nm)
