Obří mnohonožka, hororová žába a ryby – tenká jehla a drobná patetra. To jsou živočichové, které nově uvidí návštěvníci ostravské zoologické zahrady v Pavilonu evoluce. Kromě toho se někteří již chovaní zástupci dočkali nových prostorů – například bahník nebo halančíci.
„Pavilon evoluce prezentuje více než 30 evolučně zajímavých tvorů z deštných lesů západní Afriky. A zdá se, že tento moderní chovatelsko-expoziční komplex je nenaplnitelný – jak zvířaty, tak i novými zákoutími a doplňujícími prvky. Návštěvníci si už zvykli na nové modely zvířat (například model latimérie) i na rozličné názorné ukázky biologické rozmanitosti (například sbírka ulit plžů). Nyní přibyla také nová zvířata v nových expozicích a některé stávající druhy se dočkaly nových prostorů,“ říká Jiří Novák, vedoucí zoologického oddělení.
Nové druhy
Novým zástupcem bezobratlých je mnohonožka kamerunská (Archispirostreptus sp.). Přesné vědecké pojmenování druhu zatím nemáme, víme jen, že žije v Kamerunu. Má černé tělo a rezavě zbarvené nožky, kterých může mít více než 300 párů! Patří k největším mnohonožkám světa, délka těla může dosáhnout až 20 cm. Mnohonožky jsou obvykle býložravé, živí se tlejícími rostlinami. Jsou rozšířeny skoro po celém světě, včetně České republiky. U nás ale žijí mnohonožky mnohem menší (o velikosti cca 5 cm).
Obojživelníky zastupuje žába, které „rostou vlasy“ – vlasatice třásnitá (Trichobatrachus robustus). Jde o 11 cm velký druh bizarní žáby, která obývá okolí potoku v Kamerunu, Kongu, Rovníkové Guinei, Nigérii, Gabonu a Angole. Zmíněné „vlasy“ jsou ve skutečnosti dermální papily, které mají samci v době rozmnožování. Je možné, že to souvisí s péčí samce o vajíčka – přes papily se může vstřebávat kyslík rozpuštěný ve vodě podobně jako pres vnější žábry. Dospělci pobývají na souši, avšak vajíčka kladou na kamenech v bystřinách. Krom této mimořádné anatomické zvláštnosti má také schopnost zalomení kůstky prstu, čímž se uvolní ostrý kostěný drápek, což muže být účinná obrana vůči predátorům. V kombinaci s vlasovými útvary jde o natolik bizarní druh, že si tato žába například v anglickém jazyce vysloužila pojmenování hororová žába (horror frog).
A nakonec přibyly dva nové druhy ryb. V akváriu, které dosud obývali halančíci, jsou k vidění jehly obrovské (Microphis aculeatus) – ryby příbuzné mořským koníkům. Mají protáhlé, až 20 cm dlouhé tělo. Obývají bujně zarostlé vody dolních úseků řek (estuária a mangrovy) na západním pobřeží Afriky. Migruje do moře podél pobřeží, ale k rozmnožování potřebuje vodu sladkou. Péče o potomstvo je u jehel podobná jako u koníků – oplozené jikry nosí samci, po vykulení se o ně již dál nestará. Akvárium s nimi obývají patetry Powellovy (Neolebias powelli) – velmi drobné ryby (okolo 1,6 cm), které jsou endemitem delty Nigeru. Odhaduje se, že tento druh obývá rozlohu menší než 10 km2 a je kriticky ohrožený. Západní Afriku provází celá řada konfliktů, ale pro patetry jsou nejtragičtější konflikty odehrávající se v oblasti delty Nigeru, která je bohatá na ropu. Zdejší povstalecké skupiny útočí na ropnou infrastrukturu. Za vznikem těchto povstaleckých skupin ale ve velké míře stálo necitlivé působení ropných firem ve velmi křehkém ekosystému delty. Dnes je proto v deltě Nigeru mnoho druhů velmi vážně ohrožených.
Bahník a halančíci v novém
„Bahník západoafrický obýval v Pavilonu evoluce velký bazén společně s několika druhy ryb. Jelikož se ale jedná o tvora velmi málo aktivního a často skrytě žijícího, neměli návštěvníci příliš možností jej při pohledu shora pozorovat. Proto jsme se rozhodli prezentovat tohoto zástupce třídy nozdratých (Sarcopterygii) a stěžejní druh Pavilonu evoluce v samostatném akváriu v centrální části pavilonu,“ dodává Jiří Novák. A hned naproti je mělké akvárium s halančíky. Toto umístění je záměrné, oba druhy obývají v přírodě stejný biotop extrémních mokřadů. Tyto mokřady periodicky v době sucha vyschnou, což znemožňuje trvalé osídlení rybami. S výjimkou halančíků! Ti „vyřešili“ problém s vysychající vodou netradičně – uhynou ani ne v roce života. Avšak ještě před tím se stihnou vytřít a ve vyschlém bahně pak přečkají jejich jikry několik měsíců až do příchodu dešťů. Bahník sice není ryba, ale musel vyřešit stejný problém, pokud chtěl v tomto extrémním prostředí žít. Bahníci dýchají atmosférický kyslík plícemi, stejně jako třeba my lidé a sucho na rozdíl od halančíků tito dlouhověcí tvorové každoročně přežijí – zahrabou se do bahna, ještě než voda úplně vyschne a vytvoří kolem sebe jakýsi ochranný kokon.
Přijďte objevovat vzrůstající biodiverzitu zvířat v Pavilonu evoluce! Zoo Ostrava je otevřena každý den v roce: leden (9-16 hod.), únor (9-17 hod.), březen (9-18 hod.), duben-srpen (9-19 hod.). Pokladny a pavilony se zavírají o hodinu dříve.
(nm) zdroj:Foto autor Michal Fulgevič, Monika Vlčková a Pavel Vlček (foto), Enrico Gombala (video).
