„Reverse the Red“ je globální hnutí vyhlášené Mezinárodním svazem pro ochranu přírody (IUCN) a Světovou asociací zoologických zahrad a akvárií (WAZA). Zoo Ostrava se spolu s dalšími českými zoologickými zahradami k hnutí také připojuje.
Dává si za cíl podpořit spolupráci světových vládních i neziskových ochranářských organizací, které se významným způsobem podílejí na záchraně ohrožených druhů na planetě.
Název hnutí „Reverse the Red“ by se dal volně přeložit jako zastavení narůstání počtu druhů vedených na mezinárodním Červeném seznamu ohrožených druhů (The IUCN Red List). Na něm je aktuálně uvedeno přes 150 300 druhů, z nichž více než 42 000 je ohroženo vyhubením. Cílem mezinárodního hnutí je podpořit strategickou spolupráci a přímou akci ochranářských organizací, vedle IUCN a WAZA také řady nevládních organizací, nadací a samozřejmě zoologických zahrad a akvárií sdružených ve WAZA, ale také prezentovat široké veřejnosti úspěšné mezinárodní aktivity, které přispěly k záchraně ohrožených druhů na Zemi. V rámci těchto osvětových aktivit byl vyhlášen Mezinárodní den Reverse the Red Day, který připadl na 7. února.
Zoo Ostrava v současnosti chová přes 450 druhů zvířat, z nichž bezmála třetina patří k ohroženým a je vedena v Červeném seznamu. Je zapojena do osmi desítek mezinárodních záchovných programů a podporuje přes 20 ochranářských projektů, které jsou realizovány v různých koutech zeměkoule. Věnuje se ale také ochraně místní biodiverzity, tj. živočichům a rostlinám naší přírody, z nichž mnozí také patří k velmi vzácným a jejich populace klesají.
Za všechny úspěšné ochranářské aktivity, kterých se Zoo Ostrava účastní nebo je podporuje, zmiňme tyto tři:
- Záchrana mexických ryb z povodí Río Ameca
Gudea pomerančová (Zoogoneticus tequilla) je vlajkovým druhem snah o záchranu mexických živorodých ryb gudejí. Před dvaceti lety se vrátil do Mexika z Evropy poté, co na své původní lokalitě na přelomu tisíciletí spolu s dalšími druhy vymizel. Důvodem vymizení byl souběh více faktorů: znečištění vody, extrémní sucho, ale největším problémem byla pravděpodobně introdukce nepůvodních druhů ryb a jejich kompetice s těmi původními. Velkou zásluhu na záchraně gudejí i dalších druhů mají britští akvaristé, v jejichž chovech druh přežil. Následně byly rybky namnoženy na univerzitě v mexické Morelii. V roce 2016, tj. po skoro 20 letech, došlo k vypuštění téměř tisícovky jedinců zpátky na původní lokalitu. V roce 2009 byla založena mezinárodní pracovní skupina zaměřená na ochranu gudejí – Goodeid Working Group (GWG), Zoo Ostrava stala členem v roce 2017. Členové GWG zajišťují především ochranu ex situ formou podpory vzájemné spolupráce mezi privátními akvaristy, školami a univerzitami, zoologickými institucemi či muzei tak, aby se zachovaly akvarijní populace druhů a přirozeně se vyskytujících forem gudejí. Zároveň ale podporuje zapojení členů do in situ projektů přímo v místě výskytu gudejí. Více informací na https://www.reversethered.org/stories/tequila-splitfin.
- Návrat orlosupa bradatého do přírody Evropy
Původním záměrem byl návrat orlosupa bradatého (Gypaetus barbatus) do Alp, odkud byl tento majestátní dravec vyhuben před více než 100 lety. O návratu orlosupů do Alp se začalo poprvé uvažovat už ve 30. letech 20. st. V té době se zrodila i myšlenka využít k tomuto účelu v lidské péči odchovaných ptáků. V roce 1978 byl zahájen mezinárodní repatriační projekt „Návrat orlosupa bradatého do Alp“ financovaný Frankfurtskou zoologickou společností (FZS). Postupně se do něj zapojilo přes 35 evropských zoologických zahrad, dále správy národních parků v Alpách, Světový fond na ochranu přírody (WWF) a také speciálně pro orlosupy zřízené chovné stanice. První orlosupi byli do přírody Alp vypuštěni teprve po 8 letech příprav na území Rakouska. K prvnímu úspěšnému vyvedení mláďat v přírodě však došlo až v roce 1997, tedy po 11 letech od vypuštění prvních jedinců, což svědčí o tom, jak dlouhá a náročná je náprava předchozích činů člověka! Do roku 2020 bylo nejen v Alpách, ale i na dalších místech jižní Evropy vypuštěno 585 mladých orlosupů odchovaných v zoologických zahradách a speciálních chovných stanicích. V oblasti nyní žije přes 100 párů. Zoo Ostrava se k projektu přidala v roce 2009 a od té doby poskytla 17 orlosupů k vypuštění. Více informací na https://www.reversethered.org/stories/bearded-vulture.
- Návrat orla skalního do České republiky
Orel skalní (Aquila chrysaetos) byl na území České republiky vyhuben člověkem na konci 19. století. Po více než 100 letech, v roce 2006, byl zahájen projekt na jeho návrat do české přírody, jejíž součástí od nepaměti tento dravý pták byl. Jako symbol vznešenosti, krásy a síly byl v minulosti zobrazován na erbech šlechtických rodů, měst i celých zemí. Záchranný projekt je realizován Základní organizací Českého svazu ochránců přírody v Novém Jičíně – Záchrannou stanicí v Bartošovicích na Moravě, v těsné spolupráci se Štátnou ochranou prírody Slovenské republiky. Zoo Ostrava je od začátku hlavním partnerem projektu, v rámci kterého bylo do přírody vypuštěno celkem 27 orlů skalních. Ve volnosti žije v současné době asi polovina z nich. První úspěšné zahnízdění orlů proběhlo v roce 2011. Do roku 2022 bylo úspěšně vyvedeno více než 10 mláďat. Byl tak splněn jeden z hlavních cílů projektu, a sice to, aby se slovenská populace orlů skalních propojila s populací orlů vypuštěných v rámci projektu, a přirozeně tak rozšířila území svého výskytu až do České republiky. Více informací na https://www.zoo-ostrava.cz/cz/ochrana-prirody/?ochrana_id=7.
(ab)
