Naše Město
16:07 Žáby, mloci i čolci zblízka. Zoo Ostrava otevřela nové Amphibiarium 15:41 Nemusíte stát ve forntě. Jizdenku si koupíte online 08:55 Komorní scéna Aréna vstupuje do nové sezony s novými herci, dramaturgem i novou generací režisérů 06:49 Děti budou na Slezskoostravském hradě hledat poklad 06:45 Ostrava má jednu z nejmodernějších střelnic v republice
Naše Město
Tištěný magazín

Botanické zajímavosti Zoo Ostrava: Další posel jara

NAŠE MĚSTO Redakční tým · 10. 4. 2022, 09:00

Botanické zajímavosti Zoo Ostrava: Další posel jara

Krásné jarní počasí probouzí v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava další a další jarní květiny.

Typickými rostlinami jsou například narcisy se svými trubkovitými žlutými květy, exotické orientální hyacinty s hroznovitým květenstvím v pastelových barvách od bílé barvy přes růžovou až po modrou. Pomalu a neochotně se objevují květy modřenců a všem dobře známé tulipány. Mezi jarní druhy patří zcela určitě také známé, ale ne tak často pěstované rostliny rodu koniklec.

Dnešní jméno koniklec (Pulsatilla) vzniklo ze staročeského tvaru poniklec neboli skloniti se k zemi, a to proto, že rostlina sklání poupata a zvoncovité květy k zemi. Poslední fylogenetické studie ukazují, že rod koniklec je geneticky nejblíže příbuzný a s velkou pravděpodobností i totožný s rodem sasanka (Anemone).

Vyskytuje se téměř v celém mírném klimatickém pásu severní polokoule, kde mu nejlépe svědčí středně suchá teplá a světlá stanoviště, travnaté svahy nebo i světlé lesní paseky s dobře provzdušněnou půdou. Rostlina někdy využívá mykorhizní symbiózy podporující její růst. Jednotlivé druhy jsou si velmi podobné, proto se dost špatně určují. Celkově bylo identifikováno 30 různých druhů tohoto rodu.

Koniklec je vytrvalá bylina vysoká až 40 cm s přízemní růžicí, nejdříve chlupatých a později olysalých složených nebo zpeřených listů. Z růžice vyrůstá chlupatý stonek zakončený třemi přeslenovitě uspořádanými listeny. Stvol i stopka květu se v době kvetení a dozrávání plodů stále prodlužují. Hlavní dlouhý vřetenovitý nebo kulovitý kořen, který stářím dřevnatí a tmavne, vytváří postupně adventivní kořeny.

Všechny druhy koniklece jsou jedovaté, obsahují labilní ranunkulin který se enzymaticky štěpí na jedovatý protoanemonin a glukózu. Nebezpečný je i pro dobytek. Sušením se však protoanemonin rozkládá a stává se téměř neškodným. K otravám lidí nedochází, protože přílišná hořkost rostliny nedovoluje pozřít větší množství.

Proto je i součástí tradiční lidové medicíny. Koniklec je ale také známá nenáročná skalnička s květy vypěstovanými i v méně obvyklých barvách a tvarech. Navíc je okrasná i ochmýřeným semeníkem, které vypadá obzvláště elegantně a romanticky po ránu, kdy jej pokrývá rosa.

 (nm)

Autor článku

NAŠE MĚSTO

Redakční tým

Líbí se Vám článek?

Související články