Byl to můj bláznivý nápad nadělit si na sedmdesátku dobrodružnou cestu po Americe. Najeli jsme 4580 kilometrů přes Kalifornii, Nevadu, Utah a Arizonu.
Z větších měst jsme navštívili Sant Diego, Las Vegas, San Francisco, Monterey, Los Angeles a Hollywood. Přivítaly nás nádherné skvosty přírody – Joshua Tree National Park, Hoowrova přehrada, Grand Canyon, Monument Valley, Bryce Canyon, Zion National Park, Sequoia Park a Yosemitský národní park.
Jako senioři jsme se s Vláďou rozhodli dobýt Ameriku. Pokračujeme dál návštěvou San Franciska.
Čínská čtvrť
Je devatenáctého června roku dva tisíce třináct a my z nejklikatější ulice na světě vyrážíme k hlavnímu cíli naší cesty, na který se moc těšíme. Má jím být originální česká restaurace v srdci San Francisca. Podle mapy se k ní nezadržitelně blížíme, když nás obklopí stovky Číňanů. Že by zájezd? Ne, okolní nápisy a obchody nám říkají, že jsme v Čínské čtvrti. Vláďa si kupuje na památku exportní hůlky na jídlo a já vějíř. Vklouzáváme do boční ulice a najednou ji máme před sebou.
Café Prague nás vítá v celé své kráse. Český vrchní, české servírky, česká piva a jídla. Co víc si můžeme po těch dnech odloučení přát. Blaženě se rozvalujeme u stolu a obdivujeme obrazy a další artefakty na stěnách, připomínající naši matičku Prahu. Plzeň sice stojí šest dolarů, ale je vynikající a pro nás nostalgickým spojením s domovinou. Máme čočkovou polévku a Vláďa jako makrobiotik si dává zelný salát. Já mám úžasný paprikový guláš s knedlíkem.
Z fotografií na stěnách se závistí na nás shlížejí čeští VIP hosté, kteří kavárnu před léty navštívili. Vidíme Karla Gotta s Ivanou, Klause, Zedníčka, Donutila i prezidenta Zemana. Personálu za výborné jídlo i hřejivé české slovo necháváme deset procent zpropitného. V Americe se dává až třicet, ale my musíme šetřit.
Sbohem, San Francisko
S nostalgií se loučíme a jdeme na nábřeží, abychom dokončili včera započatý okruh San Franciskem. Děti soutěží, kdo nejdál vystřelí lano upevněné na kole poháněném klikou. Nás ale upoutává obrovská maketa Alcatrazu. Je propracovaná do nejmenších detailů a člověk má pocit okružní plavby. Je nám jasné, že právě jsme ušetřili padesát dolarů za loď. Přicházíme k molu, od něhož jsme včera vyrazili. V zapadajícím slunci s úžasem pozorujeme, jak maličký remorkér tahá obrovskou zaoceánskou loď na širé moře. Jmenuje se Grand Princes, má osm palub a délku dvou Titaniků. Určitě patří k největším na světě.
Nebylo by to na ní špatné, ale my už se musíme rozloučit s pobřežím nádherného města, které nám dalo tolik krásných zážitků¨, a vrátit se zpět na ubytovnu. Zítra brzy ráno vyrážíme do Monterey. Těsně před spaním nám ještě v mysli probíhají všechny nezapomenutelné chvíle, prožité v posledních dvou dnech. Naplno cítíme, proč ten Walda Matuška tak dojemně zpíval: „Rád vzpomínám na San Francisko….“
Mořská akvária v Monterey
Dvacátý červen je dnem, kdy se výrazně mění směr naší dobrodružné cesty. Kolem mořského pobřeží se vracíme zpět ze severu na jih. Čeká nás poslední metropole, město andělů – Los Angeles. Tříproudová dálnice nás zavádí do Monterey, které je světově proslulé velkým množstvím mořských akvarií.
Do parkovacích hodin cpeme tři dolary, což by mělo stačit na dvě hodiny. Za seniorské vstupné třicet jedna dolarů nám leží u nohou celý podmořský svět. Obrovská akvária otevírají nevšední pohledy do života všemožných tvorů. Vidíme, jak potápěči v těžkých skafandrech z ruky krmí hladové rejnoky a žraloky. Hned vedle se tisíce pestrobarevných korálových rybiček proplétá mezi lesem žáhavých sasanek. Najednou nám nad hlavou zaduní obrovský vodopád. Děti piští strachem, ale voda prolétá po plexiskle těsně nad našimi hlavami a padá do venkovních jezírek s tučňáky.
Jednotlivé haly propojují mostní přechody. Na jednom z nich visí maketa plejtváka obrovského v životní velikosti. Dojem je to úžasný. V modré jeskyni kolem nás krouží tisíce sardinek, až se nám z toho točí hlava. Nás však doslova fascinují nádherně nasvícené medúzy různých barev a velikostí. V největším akváriu plavou bestie všeho druhu a vévodí jim mohutný kladivoun.
Mořští koníci jsou roztomilí. Jedni, celí zelení, mají mimikry mořských travin. Prosvětlené válce s mořskou vodou a drobnými živočichy evokují vnitřek Nautilu kapitána Nema. Inspirovaní podmořským životem se zde vyřádili i různí umělci. Vidíme fantasmagorie vytvořené ze skla i stěny a stropy poseté světelnými efekty evokující mořské hlubiny.
Foto: Archív autora
.
