Změna času však neznamená jen příležitost k delšímu spánku. Může ovlivnit také náš biologický rytmus, soustředění a náladu. Organismus se totiž řídí nejen hodinami, ale i přirozeným střídáním světla a tmy. Někteří lidé proto mohou v následujících dnech pociťovat únavu, ospalost nebo mít potíže s usínáním. Podzimní posun bývá zpravidla snášen lépe než jarní, při němž naopak hodinu spánku ztrácíme.
Jak změnu zvládnout co nejlépe?
Pomoci může pravidelný spánkový režim, dostatek odpočinku a pobyt na denním světle, ideálně během dopoledne. Důležitý je také pohyb a klidnější večerní režim. Pokud se člověk cítí unavený, měl by být opatrnější zejména při řízení nebo činnostech vyžadujících plnou pozornost.
Změnu pocítí také cestující. Přechod na nový čas se dotkne některých nočních dálkových vlaků, jejichž jízdní řády musí této situaci odpovídat. U vybraných spojů se proto může objevit čekání ve stanici, aby vlaky mohly pokračovat podle platného středoevropského času.
Střídání letního a standardního času se v Evropě používá dlouhodobě. Diskuse o jeho případném zrušení se sice opakovaně vrací, jednotná dohoda o trvalém režimu ale zatím přijata nebyla. I letos tak platí zavedený systém, podle kterého se čas mění dvakrát ročně.
Na další změnu si počkáme do jara. Letní čas začne v roce 2027 v neděli 28. března, kdy se hodiny posunou o hodinu dopředu.
